Aktualizováno Průměrná hrubá měsíční mzda se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšila o 8,6 % a rostla tak nejrychleji za posledních deset let. Hlavní zásluhu na tomto nárůstu má nejenom zvyšující se napětí na trhu práce, ale nemalou měrou se na něm podílelo i výrazné navyšování platů ve veřejném sektoru.
V odvětvích s dominancí veřejné sféry se platy tentokrát zvyšovaly dvojciferným tempem. Naproti tomu v převážně privátní části ekonomiky tempo mezd až na výjimky zůstalo pod uvedeným průměrem. Úprava platů ve veřejném sektoru tentokrát zvýšila růst průměrné mzdy o přibližně jeden procentní bod. V podnikatelské části ekonomiky (tedy bez odvětví s dominancí veřejných peněz) tak tempo zůstalo odhadem okolo 7,5 %. Jde o zjednodušený výpočet, nicméně určité přiblížení poskytuje.
Průměrná mzda, na kterou obvykle nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců, tentokrát rostla rychleji než medián. To znamená, že tentokrát se přidávalo spíše lidem se mzdami vyššími. Ale i zde nejspíše zafungoval efekt administrativního zvýšení platů veřejné sféry, a tak na hluboké závěry zatím nejsou dostatečně podrobná data.
Rychleji se obecně přidávalo tam, kde chybí zaměstnanci, tam kde je obecně časté využívání tzv. minimálních mezd. Příkladem budiž hotely a restaurace, obchody, sklady, kde se mzdy tentokrát navyšovaly o osm a více procent. Pokud bychom se podívali, komu v korunách vzrostly mzdy nejvíce, tak je to veřejná správa, kde se přidávalo o téměř 3800 měsíčně.
Tempo mezd zrychluje a nejinak tomu bude nejspíše i ve druhém a třetím kvartále roku. Aktuální čísla však jen symbolicky překonávají odhad ČNB, která počítala s růstem o 8,5 %. Vedle inflace se tak naplňuje její prognóza, nicméně pod ní zatím zůstal ekonomický růst a výrazně zaostává i koruna. Proto by slabá koruna, pokud ECB „dovolí“ svojí politikou, může sehrát roli katalyzátoru dřívějšího zvýšení úrokových sazeb v ČR.