Švédská centrální banka odložila první plánované zvýšení úrokových sazeb od roku 2011. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Švédská koruna, jejíž výkon patří letos ve srovnání s dalšími měnami velkých rozvinutých zemí k nejhorším, reagovala na oznámení dalším poklesem.
Riksbank, jak zní název švédské centrální banky, podle očekávání nechala hlavní úrokovou sazbu beze změny na minus 0,5 procenta. Tam je od začátku roku 2016, přestože se objevuje stále více důkazů, že ekonomika funguje na plný výkon a inflace je blízko cíle banky.
Riskbank současně uvedla, že by mohla začít zvyšovat úroky v prosinci nebo únoru, protože potřebuje více dat k vývoji inflace. Na svém zasedání v červenci přitom banka uváděla, že by úroky mohla zvýšit v říjnu nebo prosinci letošního roku.
"Prognóza repo sazby naznačuje, že na měnovém zasedání v říjnu zůstane beze změny a buď v prosinci nebo v únoru bude zvýšena o 0,25 procentního bodu," uvedla Riksbank. To znamená, že i po prvním zvýšení zůstanou úroky v negativním pásmu. Pod nulu snížila Riksbank úroky v roce 2015.
Repo sazba je úrok, za který centrální banka poskytuje krátkodobé půjčky komerčním bankám.
Centrální banka upozornila, že rychle rostoucí ceny energií zvyšují inflaci. Bez zahrnutí vlivu změn směnných kurzů jsou inflační tlaky stále nízké. V červenci inflace bez cen energií činila 1,3 procenta.
Jednotliví bankéři jsou v názoru na první zvýšení úroků rozděleni, většina z nich je však obezřetná. Příliš rychlý pohyb by mohl posílit švédskou korunu, která byla minulý měsíc k euru nejníže za devět let, a to by stlačilo dovozní ceny.
Švédska koruna po rozhodnutí banky oslabila k euru i dolaru. Vůči euru se přiblížila nejnižší hodnotě za devět let 10,72 koruny za euro. Od začátku roku již koruna vůči euru klesla zhruba o osm procent a k dolaru o více než 11 procent.