Včera zveřejněné výsledky HDP zemí potvrdily, že kondice ekonomik eurozóny není zrovna nejlepší. Mezikvartální růst zůstal na úrovni 0,2 %, což v meziročním srovnání znamenalo zpomalení až na 1,2 %. Přitom ještě začátek roku se nesl ve znamení více než dvouprocentního růstu. Čtvrtek rovněž odpověděl na otázku, zda je či není Německo v recesi. Pokud si na na pomoc vezmeme definici recese jako situaci, kdy dvě čtvrtletí za sebou padá HDP, tak německá ekonomika jen na hranici recese přešlapuje, nicméně do ní ještě nespadla.
To sice může být pro někoho pozitivní zpráva, avšak dosažená stagnace neznamená nic jiného, než že k recesi chyběla jen jedna desetina procenta. Přitom Německo v této době dosáhlo nejnižší nezaměstnanosti, masívně investuje do technologií i do životního prostředí a přesto neroste. Slabé výsledky zahraničního obchodu reagující na útlum zahraniční poptávky, tak ani kupní silou solidně vybavení spotřebitelé nedokázali vykompenzovat. Ve světle rizik a nejistot se utrácí opatrněji, a tak jednou z mála možností, jak ekonomiku povzbudit zůstává prozatím vylučovaná fiskální expanze. A to je přitom Německo jednou z mála odpovědných zemí EU, které v dobrých časech šetří, aby si vytvořily polštář pro časy horší.
Nuly už nikdo další – z oněch devatenácti zemí, které dodaly údaje – nedosáhl. Nejhůře tentokrát dopadla Itálie, která tak už oficiálně zažívala ve druhé polovině loňského roku recesi. I její meziroční růst svižně konverguje k nule, což vzhledem k dlouhodobým strukturálním problémům na jedné straně a předlužení na straně druhé, mnoho nadějí na zlepšení v letošním roce nedává. Ztráta tempa růstu eurozóny ve druhé polovině loňského roku ospravedlňuje pesimismus pramenící z poslední prognózy Evropské komise, avšak přece jen šance, že se pesimističtí unijní prognostici neukážou nakonec jako velcí optimisté, tu samozřejmě je. Ale asi ne moc velká. Nakonec dobrých zpráv od začátku roku je poskrovnu a rozhodně mezi ně nepatří třeba dnes publikované lednové výsledky evropských registrací osobních automobilů, které skončily dalším propadem (-4,6 %).
Mezi zeměmi, které své výsledky zatím nezveřejnily je i ČR, kterou toto předběžné a ve své podstatě neúplné číslo čeká dnes v devět hodin. Očekávání jsou optimistická, nicméně myslet si, že při útlumu eurozóny zůstane ČR dlouhodobě ostrůvkem pozitivní deviace, není příliš realistické.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Přesvědčení o tom, že by vyšší inflace mohla ČNB přimět ke zvýšení sazeb, příliš dlouho nevydrželo, a tak se včera koruna nevzdálila od úrovně 25,80 EUR/CZK. Dnes čekal centrální banku druhý test její prognózy – tentokrát v podobě předběžného odhadu HDP za poslední čtvrtletí loňského roku. Tuzemská ekonomika vzrostla o 1,0 procenta mezikvartálně a 2,9 % meziročně, odhady byly nastaveny na úrovni 0,7 % a 2,4 %. Pokud by se ukázalo, že její očekávání je nastavené příliš nízko, nejspíše to opět podpoří úvahy o sazbách. Přesto je třeba brát v úvahu, že rizika a nejistoty přetrvávají a s ohledem na vcelku mizerné výsledky eurozóny (a především Německa), nemusí být ani tento „starý“ HDP už tak relevantní. Zvlášť když stále chybí nějaké povzbudivé letošní číslo.
Zahraniční forex
I když revidovaný výsledek německého HDP za čtvrtý kvartál (stagnace mezikvartálně) euru rozhodně síly nepřidal, odpolední várka čísel z USA nakonec pomohla evropské měně zpět nad 1,13 EUR/USD. Tržby amerického maloobchodu totiž v prosinci meziměsíčně nečekaně propadly o 1,2 % (očištěné o auta dokonce o 1,8 %), což je nejvíce od září 2009, kdy se ekonomika vzpamatovávala z recese. Slabá maloobchodní čísla tak naznačují chřadnoucí dynamiku amerického růstu na konci minulého roku, což může být další argument pro Fed, aby i v příštím měsíci ponechal úrokové sazby beze změny.
Na frontě s eurem se nedaří ani britské libře, která vstřebává další porážku premiérky Mayové v parlamentním hlasování o brexitu. Tentokrát si chtěla britská premiérka zajistit podporu pro prodloužení doby na vyjednávání o tzv. britské pojistce s EU, pro kterou však nedokázala sehnat dostatek hlasů. Další klíčové hlasování je naplánováno na 27. února, nicméně šance, že 29. března dojde k tzv. tvrdému brexitu, se opět o něco zvýšily.
Ropa
Ropa Brent končí týden úspěšným útokem na hranici 65 USD/barel, ve kterém jí nepřibrzdila ani slabá konjunkturální čísla ze Spojených států (zejména propad maloobchodu). Naopak, solidní čísla dorazila z Číny, kde v lednu meziročně vzrostly importy ropy o 4,8 %, celkově na 10,03 mil. barelů denně. V neposlední řadě pak ropa nadále profituje z nárůstu optimismu v americko-čínských vyjednáváních, která budou dnes zakončena v Pekingu.
Posledním důležitým číslem tohoto týdne bude aktivita amerických producentů, kterou dnes nabídne agentura Baker Hughes.
Akcie
Včerejšek se trhům příliš nepovedl, i když většinu dne se trh držel u nuly. Index Dow oslabil o 0,41 % a širší index S&P 500 zavřel slabší o 0,27 %. Naopak technologický index Nasdaq jako jediný z hlavních indexů dokázal zavřít v plusu. Posílil však pouze o 0,09 %.
společnost Coca Cola zavřela po výsledcích, ve kterých trh nenadchla výhledem pro rok 2019, o 8,4 % na hodnotu 45,59 USD. Naopak jiný scénář je u firmy Cisco Systems, která opět ukázala, že dokáže trhy překvapit. Tento titul zavřel silnější o 1,8 % na hodnotě 48,40 USD.