Polsko odkládá konsolidaci veřejných financí až za parlamentní volby v roce 2027. Ani blížící se dluhová brzda přitom nezaručuje včasný obrat: působí se zpožděním a část zadlužování nezachycuje. Rozpočet projednávaný Sejmem počítá se schodkem 281,2 miliardy zlotých. Fitch očekává deficit veřejných financí 7,1 % HDP, jen nepatrně nižší než letos. Solidní růst ekonomiky tak nestačí stabilizovat zadlužení a rostoucí úrokové náklady odklad úspor prodražují.
Návrh počítá s příjmy 696,4 miliardy zlotých a výdaji 977,6 miliardy. Na obranu má jít včetně mimorozpočtového fondu 198 miliard, na zdravotnictví 274 miliard a na obsluhu státního dluhu 107 miliard. Příjmovou stranu však zatěžují optimistické daňové předpoklady a dosud neschválené změny. Prezident nemůže vetovat samotný rozpočet, může ale zablokovat daňové zákony, na nichž jeho plnění závisí. Ani udržení plánovaného schodku proto není bez rizika.
Klíčovým testem je zákonný dluhový práh 55 % HDP. Ministerstvo financí očekává, že upravený ukazatel domácího dluhu příští rok dosáhne 54,7 %. Fiskální rada však riziko překročení hodnotí jako velmi vysoké a upozorňuje na nedostatečnou rezervu i předpokládané úspory. Překročení v roce 2027 by vyvolalo povinná opatření včetně zmrazení platů ve státní rozpočtové sféře a omezení valorizace penzí. Do rozpočtu by se však promítla až v roce 2029. Brzda tedy nebrání dalšímu zadlužování okamžitě, ale přesouvá povinnost nápravy na povolební vládu.
Její účinnost navíc oslabuje úzká domácí definice dluhu. Nezahrnuje zadlužení vybraných fondů spravovaných státní bankou BGK. Přesun financování do těchto fondů může oddálit zásah pravidel, nikoli snížit skutečný dluh. Podle širší unijní metodiky má zadlužení příští rok dosáhnout 69,3 % HDP. Formální dodržení domácího limitu proto samo o sobě nezaručuje důvěru investorů. Moody’s v září snížila rating na A3, Fitch drží A- s negativním výhledem. V listopadu přijde na řadu S&P a změna výhledu na negativní je reálná. Bez věrohodného plánu konsolidace hrozí další zdražení financování.
Rozhodující tak není pouze to, kdy Polsko překročí zákonný práh, ale zda začne nerovnováhu řešit dříve, než je k tomu donutí pravidla či trhy. Čím déle bude čekat, tím větší část budoucích úspor pohltí úroky a tím méně prostoru zbude pro pozvolné přizpůsobení. Pro NBP mezitím uvolněná fiskální politika zůstává inflačním rizikem.
TRHY
Koruna
Koruna se i nadále pohybuje mírně nad úrovní 24,30 EUR/CZK. Pokračuje tak v relativně klidném módu, který očekáváme i ve zbytku týdne. Ve druhé polovině týdne přijdou na řadu zasedání Fedu a ECB a v pátek také předběžný odhad HDP za třetí čtvrtletí. Ty by mohly koruně přinést nové impulsy.
Eurodolar
Eurodolar vstupuje do mimořádně nabitého závěru týdne, který vedle zasedání Fedu a ECB nabídne také první odhady HDP za třetí čtvrtletí v USA a eurozóně. Zatímco změnu úrokových sazeb trh ani v jednom případě neočekává, o dalším směřování měnového páru může rozhodnout komunikace centrálních bank směrem k prosincovým jednáním. Větší potenciál rozhýbat kurz EUR/USD podle nás má Fed, jehož rétorika by mohla vyznít relativně jestřábím tónem a poskytnout americkému dolaru dodatečnou podporu.
Vedle centrálních bank zůstávají ve hře také geopolitická rizika spojená s vývojem na Blízkém východě. Ve stínu měnově politických jednání pak zřejmě zůstanou údaje o HDP, přičemž pro eurodolar by představovalo riziko zejména případné výrazně silnější než očekávané tempo růstu americké ekonomiky, které by mohlo posílit sázky na opatrnější uvolňování měnové politiky Fedu.