Není ani třeba číst celou zprávu Roberta Muellera o ruském vlivu na americké prezidentské volby v roce 2016, aby bylo jasné, že nejsilnější protitrumpovský příběh posledních tří let je mrtvý. Na stránkách Bloombergu to tvrdí Leonid Bershidsky, ovšem s dodatkem, že celé vyšetřování přináší také jedno velké poučení o Rusku i o Spojených státech.
Lidé, kteří konspirační teorii o Trumpově spolupráci s Rusy šířili, nyní prohlašují, že vše ještě neskončilo. Nicméně základní fakta jsou jasná: Vyšetřování prováděli lidé, kteří nemohou být podezíráni ze sympatií k Trumpovi a žádné důkazy konspirace po dvou letech tvrdé práce nenašli. Bershidsky přitom od počátku tuto konspirační teorii zpochybňoval a byl za to podle svých slov často obviňován z toho, že je poskokem Vladimira Putina.
Bershidsky tvrdí, že americká média dostatečně nerozumí tomu, „jak to v Moskvě funguje“, a to samé platí o amerických tajných službách. Investice do této oblasti by pak podle něj měly zabránit dalším chybám. Hlavně ale celý případ ukazuje, „co Putinovo Rusko může a nemůže proti Spojeným státům podniknout.“ Může rozjet rozsáhlé operace internetových trollů na sociálních sítích. Stejně tak může provést hackerské útoky proti americkým politickým organizacím.
Kreml tedy může provádět podobné relativně jednoduché útoky. Nicméně Muellerova zpráva také ukazuje, že „sítě Kremlu mají v USA omezený dosah“. Trumpův tým byl sice plný politických nováčků a dobrodruhů a sám Trump měl obchodní vazby s bohatými Rusy, přes to vše ale ruské tajné služby nebyly schopny dosáhnout spolupráce, která by Trumpa vedla k proruské politice po jeho zvolení prezidentem USA.
„Mám na to vše jednu teorii. Ani sám Putin s Trumpem nechtěl přímo spolupracovat. V zájmu Kremlu není riskovat něco, co by nakonec vedlo k růstu moci amerických jestřábů, kteří jsou ještě mnohem razantnější než Trump. Je ale také možné, že ruské tajné služby prostě nemají na to, aby podobnou konspiraci vytvořily,“ píše Bershidsky. Třetí možností je pak podle novináře prostě fakt, že Trump a jeho lidé jsou skutečnými americkými patrioty, nebo jsou dost chytří a opatrní, aby se nepouštěli do spolupráce s Rusy.
Nejdůležitější na celé věci je ale to, že nás učí o marnosti hledání vnějšího nepřítele. Tato strategie je velmi oblíbená jak v Rusku, tak ve Spojených státech. Rusové vykreslují Američany jako ty, kteří nenávidí jejich zemi. A některé úvahy amerických médií k tomu značně přispívají, protože nad nimi kroutí hlavou i lidé, kteří Putinovi nefandí. V USA pak toto hledání nepřítele v Rusku zakrylo skutečné příčiny neúspěchu demokratů, kteří nebyli schopni oslovit určitou část nižší a střední třídy.
Mueller byl podle Bershidskyho schopen odolat tlakům a přišel se závěrem, který byl mnohým nepohodlný. Rusku by to mělo ukázat, že v USA stále fungují zákonné procesy, jejichž cílem je najít pravdu. Jde o systém, který je tomu ruskému nadřazený. V USA pak demokraté poškodili jen sami sebe, protože namísto Russiagate se měli zaměřovat na příjmovou nerovnost, zdravotní péči či změny klimatu. Tato chyba se jich bude podle Bershidskyho držet podobně, jako se válka v Iráku stále drží republikánů.
Jak v Rusku, tak v USA pak ten největší nepřítel není venku, ale uvnitř. Je jím korupce a chování některých politiků. Pokud by se tyto problémy vyřešily, možná by se z těchto dvou zemí nakonec stali spojenci, míní Bershidsky. V obou případech se ale nedá doufat, že by k něčemu takovému došlo za vlády současných prezidentů.
Zdroj: Bloomberg