Tarify byly zavedeny, ale deficity vzrostly. Uzná Trump chybu?

Na počátku roku 2018 zavedl americký prezident celou sérii celních tarifů. Komentoval to s tím, že pokud Spojené státy ztrácí mnoho miliard dolarů v podstatě s každou zemí, se kterou obchodují, obchodní války jsou pro ně prospěšné a vítězství v nich bude jednoduché. Jak ale poukazuje ekonom Tim Taylor, nově zveřejněná data týkající se americké obchodní bilance ukazují, že deficity byly v roce 2018 vyšší než v roce předchozím. A platí to i o obchodní výměně s Čínou.

Podle Taylora se tak opakuje běžná situace, kdy se objeví nějaký problém a politici začnou tvrdit, že na něj mají jednoduché řešení. Když jsou pak ale jejich návrhy uvedeny v praxi, problém neřeší, nebo jej ještě zhorší. Navíc platí, že politici jen málokdy svůj přístup přehodnotí. Namísto toho tvrdí, že je třeba ještě větších dávek jejich medicíny. Nebo viní někoho jiného z toho, že jejich snahu sabotoval.

„Bude zajímavé sledovat, zda prezident Trump někdy uzná, že použití tarifů na snížení obchodních deficitů v roce 2018 nefungovalo. Já očekávám, že pokud by k tomu došlo, následovalo by tvrzení, že se tak stalo kvůli něčemu jinému a že je nutno jeho snahu zdvojnásobit,“ píše Taylor.

Podle ekonoma by ale mělo být zřejmé, že obchodní deficity a přebytky jsou odrazem makroekonomických faktorů a ne nějaké „nespravedlnosti“, která může být eliminována za pomoci tarifů. V tomto konkrétním případě hrálo rozhodující roli to, že americká ekonomika v roce 2018 rostla slušným tempem, což bylo částečně odrazem snížení daňové zátěže. Pokud totiž ekonomika roste rychlým tempem, zvedá se i spotřeba a s ní i poptávka po dovozech. Jde o standardní vývoj a naopak během poslední recese zase americké obchodní deficity prudce klesly. Na druhé straně v Číně v roce 2018 probíhal určitý útlum, což se promítlo do její poptávky a dovozů.

Zdraví americké ekonomiky také vedlo Fed k tomu, aby v posledních letech několikrát zvedl sazby. To natáhlo do Spojených států kapitál ze zahraničí, což tlačilo nahoru kurz dolaru. Následně zdražily americké exporty a naopak zlevnily dovozy ze zahraničí. V neposlední řadě pak je nutno brát v úvahu, že pokud Američané zavedou cla, ostatní země na to reagují podobným způsobem.

Podle Taylora se Spojené státy a další vyspělé země právem snaží přimět Čínu, aby zlepšila svůj přístup v oblasti duševního vlastnictví. Kdyby pak došlo ke koordinovanému zavádění tarifů, které by Čínu mělo donutit k nápravě, možná by s takovým krokem souhlasila i řada ekonomů, kteří jinak podporují volný obchod. Snažit se ale řešit deficity zaváděním cel je něco jiného a rok 2018 to ukázal jasně.

Zdroj: The Conversable Economist