Na svém květnovém zasedání se bankovní rada ČNB rozhodla po krátké přestávce opět zvýšit své úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba se tak dostala na úroveň 2 %, kde byla naposledy před deseti lety. Rozhodnutí bylo jednomyslné a centrální banka k němu přistoupila navzdory faktu, že zhoršila svůj výhled pro českou ekonomiku pro tento i příští rok. Současně navýšila odhad letošní inflace, nicméně na horizontu měnové politiky, kam má směřovat její primární pozornost, se na jejím inflačním očekávání nezměnilo téměř nic.
Co tedy přimělo ČNB pokročit na cestě tzv. normalizace úrokových sazeb, když ještě nedávno intenzivně hovořila o zahraničních rizicích a na posledních třech zasedáních se pro vyšší sazby našly vždy jen dva hlasy? Asi na prvním místě by se daly opět uvést inflační tlaky, které vedly ke zrychlení inflace v prvních měsících roku, nebo zmírnění zahraničních nejistot, nicméně asi těžko si lze nevšimnout změny výhledu devizového kurzu koruny v nové prognóze. ČNB totiž doposud spoléhala na to, že k žádoucímu zpřísňování tuzemských měnových podmínek bude napomáhat rychle posilující koruna. Té se ovšem dobývat dříve ztracené pozice až tak nechce, a to dokonce ani za pomoci už tak vysokého úrokového diferenciálu. V novém výhledu tak ČNB předpokládá, že koruna bude sílit o něco pomaleji, a tak třeba hranici 25 CZK/EUR zdolá až v závěru letošního roku a nikoliv už ve druhém kvartále. Rozdíl mezi únorovou a květnovou prognózou je 40-50 haléřů, nicméně směr, s nímž ČNB počítá, zůstává neměnný. A právě k němu má pomoci vyšší úrokový diferenciál oblíbený mezi zahraničními spekulanty.
První letošní zvýšení sazeb je za námi a zůstává otázka, co čekat dál. Prognóza ČNB naznačuje, že by brzy mohlo dojít k dalšímu zpřísnění měnové politiky, nicméně je otázkou, zda budou chtít centrální bankéři až tak pospíchat. Na konci června už budou mít k dispozici výsledky české ekonomiky za první kvartál a jasněji může být i ohledně zahraničních rizik, ať už jde o zpomalení německé ekonomiky, brexit nebo náladu panující v ECB. Tuzemská čísla však zřejmě silnou podporu k rychlému postupu kupředu zatím dávat nebudou. Ostatně těžko podléhat euforii při pohledu na vývoj daňových příjmů rozpočtu, letošní výkon automobilek nebo poslední PMI.
TRHY
CZK a dluhopisy
Zvýšení sazeb a zvláště pak tisková konference guvernéra koruně podporu nepřinesla. Česká měna se totiž vydala opačným směrem a oslabila až na zhruba 25,70 EUR/CZK, a to navzdory rozšiřujícímu se úrokovému diferenciálu a vcelku uklidňujícím komentářům z ČNB. Na druhou stranu centrální banka toho neslíbila mnoho do budoucna, když guvernér hovořil o stabilitě sazeb až do poloviny roku 2020 a současně i o posilování koruny (byť pomalejším). Nelze si rovněž nevšimnout, že kurz koruny ČNB řadí mezi rizika a nejistoty své nové prognózy, a tak o avizované stabilitě sazeb může právě kurz koruny do jisté míry „rozhodnout“.
Dosavadní vývoj příjmů a výdajů státního rozpočtu, zpochybňující dosažení naplánovaného čtyřicetimiliardového deficitu a další zvýšení sazeb ČNB, by společně měly nahrávat k rychlejšímu růstu výnosů na dluhopisovém trhu. V protisměru však zatím i nadále funguje výrazná přítomnost zahraničních investorů (drží cca 40 % trhu), kteří své pozice v posledních dvou měsících navýšili dokonce o 57 mld. korun. Výnosová křivka státních bondů tak i nadále zůstává pod úrovní hlavní sazby ČNB.
Zahraniční forex
S tím, jak trh vstřebával výsledky středečního zasedání Fedu, které nevyznělo ani zdaleka tak holubičím způsobem, jak zřejmě čekal, se eurodolar včera posunoval postupně dolů.
Dnes vstoupí do hry opět důležitá makrodata a to na obou stranách Atlantiku. Nejprve bude dopoledne zveřejněna míra inflace v eurozóně za měsíc duben a odpoledne přijdou na řadu data z amerického trhu práce. Obě sady dat již měly tento týden své předskokany (regionální inflace v zemích EMU a ADP report v USA), jež naznačily, že by data mohla skončit spíše na horní hraně odhadů. Pokud se tak stane tak to samozřejmě posune úrokové sazby výše - otázkou je, zdali tento efekt bude silnější v EMU či v USA. Jestliže dopad růstu úroků je těžké na eurodolaru odhadnout, tak samozřejmě může být špatnou zprávou pro zranitelné kusy v emerging markets v čele s TRY.
Dodejme ovšem, že později odpoledne bude trh pozorně sledovat i výsledky americké podnikatelské nálady ve službách. Zklamání ve stejném duchu, jaké předvedl ve středu index pro průmysl, by dolar asi nesl hůře stejně jako eventuální holubičí výroky členů vedení Fedu, jichž má dnes vystoupit hned několik.
Ropa
Ropa má ke konci týdne co dělat, aby se dokázala udržet nad hranicí 70 USD/barel. Trh tak nadále vstřebává středeční prudký nárůst zásob surové ropy ve Spojených státech, stejně jako rekordní růst americké těžby. Převládající býčí sentiment však tyto faktory jen stěží zcela zvrátí; kombinace těžebních škrtů OPEC+, výpadků produkce z Íránu či Venezuely má totiž natolik zásadní dopad na nabídkovou stranu trhu, z čehož by měly ceny profitovat i v následujících týdnech.