Černobylská katastrofa způsobila rakovinu u tisíců lidí a vylidnila obrovské území. To ale není bez života, protože se sem vrátili medvědi, vlci a další zvěř. A jak tvrdí Stuart Thompson na stránkách PBS, jaderná havárie poničila jen ty nejzranitelnější rostliny. Během tří let se pak zotavila vegetace i v těch oblastech, které byly nejvíce zamořeny radioaktivitou, která by zvířata a člověka ihned zabila. Thompson se tak ptá, proč jsou rostliny vlastně tak odolné?
„Velká část buněk je obnovitelná, ale kritickou výjimku představuje DNA. Ta se při vyšších dávkách radiace poškodí a buňka rychle umírá. Nižší dávky mohou způsobovat mutace a například rakovinu,“ píše Thompson. U živočichů přitom existuje velká buněčná specializace a tento mechanismus je tak smrtelný. Rostliny jsou ale v tomto ohledu flexibilnější. Jejich neschopnost pohybu totiž vyžaduje mnohem větší adaptabilitu. Podle toho, jak vypadají konkrétní podmínky v daném místě, musí například zapustit hlubší kořeny nebo mít silnější kmen. Možnost přesunu na jiné přívětivější místo u nich neexistuje.
Rostliny mají proto také větší schopnost nahrazovat mrtvé buňky a tkáně, ať už jsou poškozeny čímkoliv. I u nich může radiace vytvořit rakovinné bujení, ale „zmutované buňky nejsou obecně schopny rozšířit se do jiných částí rostliny a nejsou smrtící“. Rostlina si totiž obvykle umí najít způsob, jak se vypořádat s nefunkční tkání. Thompson dodává, že v Černobylu se navíc zdá, že rostliny používají speciální mechanismus, jak chránit svou DNA. Mění své chemické procesy a to je činí odolnější. V dávné minulosti přitom byla podle PBS přízemní radiace mnohem vyšší než dnes a rostliny mohou z těchto „zkušeností“ nyní čerpat.
Thompson píše, že populace rostlin a živočichů kolem Černobylu je pestřejší než před výbuchem. Radiace tam sice zkracuje délku života některých rostlin a živočichů, ale zároveň je v této oblasti „hojnost zdrojů, zatímco zátěž není fatální“. Podle PBS je dokonce celkově nižší než zátěž představovaná přítomností člověka.
Z Černobylu se tak v podstatě stala největší evropská rezervace a „ekosystém, který prospívá životu“. Černobyl tak svým způsobem ukazuje, jaký vliv má člověk na životní prostředí. Jaderná havárie byla neštěstím, ale pro celý ekosystém byla méně destruktivní než člověk. Tím, že lidé sami sebe vyhnali z této oblasti, pak vytvořili prostor pro návrat přírody, uzavírá Thompson.
Zdroj: PBS, The Conversation