Člen bankovní rady České národní banky Vojtěch Benda hlasoval koncem června na měnovém zasedání pro zvýšení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady. Zbylých šest členů rady hlasovalo pro ponechání sazby na dvou procentech. V diskusi vyhodnotila většina členů rady rizika prognózy inflace jako vyrovnaná. S touto prognózou je po květnovém zvýšení konzistentní přibližná stabilita sazeb do poloviny roku 2020. Benda hlas pro růst sazeb avizoval v červnových rozhovorech předem. Tuzemská ekonomika dle něj vyšší sazby potřebuje.
V ekonomice je podle rady možné pozorovat protisměrný vývoj. Na jedné straně slábne poptávka ze zahraničí, což dopadá zejména na průmyslové podniky orientované na vývoz, na druhé straně však produkce firem uspokojujících domácí poptávku roste stále svižně, přičemž tyto podniky i nadále pociťují jako hlavní bariéru růstu nedostatek pracovní síly. Zpomalení v Německu se tak do české ekonomiky promítá zatím jen v omezené míře.
Významná část jednání rady se věnovala zahraničnímu vývoji. Členové diskutovali, zda lze z aktuálních pozorování vyčíst signály přicházející recese. Panovala shoda, že ačkoli se předstihové indikátory zhoršují, v reálných datech se to dosud výrazněji neprojevilo. Bylo zmíněno, že z historického pohledu jsou epizody dočasného zpomalení ekonomického růstu v eurozóně poměrně časté a nejsou dobrým prediktorem hlubších recesí.
Nejistota ohledně vývoje kurzu koruny je podle členů rady nadále vysoká. Kurzový vývoj bude ovlivňován protichůdnými faktory a je otázkou, který z nich převáží. Pozorovanou odchylku kurzu koruny od prognózy ve druhém čtvrtletí si bankovní rada vysvětlovala z větší části posledním zahraničním ekonomickým vývojem a změnou jeho výhledu.
Česká ekonomika vyžaduje vyšší úrokové sazby, říkal Benda jasně v červnu
Česká ekonomika vyžaduje vyšší úrokové sazby, protože domácí cenové tlaky převažují nad účinkem zpomalování ve světě. V rozhovoru s Bloombergem to již před polovinou června uvedl právě člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda, který následně ruku pro vyšší sazby zvedl. Česká ekonomika podle něj dokáže ustát zhoršující se vyhlídky v zahraničí, které hlavní zahraniční centrální banky přiměly k obratu holubičím směrem.
“Celkovou rovnováhu rizik vnímám jako celkově inflační,” uvedl Benda podle anglického přepisu rozhovoru s Bloombergem. “Na příštím zasedání pečlivě zvážím, zda již existuje prostor pro další zvýšení sazeb, nebo zda bychom měli vyčkat, až bude vývoj v zahraničí jasnější,” uvedl také Benda. Vývoj v zahraničí nepovažuji za významné protiinflační riziko, nikoli tedy alarmujícím způsobem, prohlásil také centrální bankéř, který pro zvýšení sazeb hlasovalna každém z osmi posledních měnových zasedání ČNB.
Zatím jedno zvýšení v květnu
Česká národní banka zvýšila úrokové sazby v letošním roce poprvé v květnu. Základní úroková sazba je s 2,00 % nyní na nejvyšší hodnotě za posledních deset let. Od ukončení kurzového závazku v dubnu 2017 zvýšila centrální banka sazby z nulových úrovní osmkrát. Loni to bylo pětkrát, z toho čtyřikrát v řadě. Klíčovým faktorem v sérii zvyšování úrokových sazeb byla slabá koruna, protože tlačila spotřebitelské ceny nahoru. Kromě toho pomáhá i českým vývozcům.
Roli hrají také americké úrokové sazby. Zatím jejich předešlé utahování přispělo k slabé české koruně, vyhlídky na jejich možné snížení by mohly obnovit tok kapitálu do měn, které nesou vyšší výnos. “Je zřejmé, že jsme se posunuli dostatečně blízko k neutrální sazbě, takže budeme důkladně uvažovat o každé budoucí změně,” řekl Benda v červnu podle Bloombergu. “Vidím prostor pro další zvýšení sazeb, bude ale hodně záviset na vývoji směnného kurzu I na očekávání sazeb Fedu.”
Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub na konci května prohlásil, že výhled měnové politiky je neutrální s možností budoucího pohybu sazeb tím či oním směrem. Guvernér ČNB Jiří Rusnok by podle svých červnových slov uvítal, pokud by současná pauza ve změnách měnové politiky byla pouze přestávkou.