Poslední červnová čísla naznačila, že inflace začíná v ČR pomalu ustupovat. Zatímco ještě v březnu a v květnu se pohybovala na samé horní hranici tolerančního intervalu ČNB, v červnu již poklesla na 2,7 %. Sice je stále tři desetiny procenta nad prognózou a výrazně nad cílem, přesto může ponechat centrální banku v klidovém stavu. Stojí za ní totiž především rostoucí náklady na bydlení, včetně energií, které spolu dohromady generují více než polovinu celkové inflace. Volatilní, o to hůře předvídatelné a ovlivnitelné ceny potravin se na inflaci podílejí půl procentním bodem. Spolu dohromady tyto dvě nejvýznamnější složky spotřebitelského koše tvoří téměř tři čtvrtiny aktuální inflace.
Počínající trend zpomalující inflace však není tím hlavním důvodem, proč ČNB nejspíše zůstane pasivní a nebude pokračovat v tzv. normalizaci sazeb. Tím hlavním důvodem budou přetrvávající a vlastně i zesilující vnější rizika a nejistoty, které mohou negativně ovlivnit další vývoj české ekonomiky. Ať už jde o aktuální zpomalování evropské a čínské ekonomiky, brexit, hrozby obchodních válek atp. Nic na tom nemusí změnit ani fakt, že kondice českého hospodářství zůstává i nadále velmi dobrá, protože imunita tuzemské ekonomiky může být v čase jen relativní. Zvlášť když už delší čas narůstají obavy v podnikovém sektoru, které mohou v krajním případě vést k preventivnímu omezování investic. To, že nejistá zahraniční poptávka už ve druhém čtvrtletí byla nejvýznamnějším faktorem (navíc s rostoucí vahou) investičního rozhodování firem, potvrdilo i šetření mezi firmami zveřejněné ČNB.
V době, kdy se přiblížilo snížení sazeb Fedu a ECB o této možnosti rovněž otevřeně hovoří, navíc ve spojení s další vlnou QE, je ponechání sazeb ČNB na současné úrovni asi nejpravděpodobnější variantou. Bez ohledu na to, že na jedné straně stojí ve srovnání s prognózou slabší koruna a na straně druhé zase “sázky” finančních trhů na razantní pokles českých sazeb. Doba nahrává stabilitě sazeb, nicméně vyžaduje zvýšenou pozornost u nových dat přicházejících z domácí i evropské ekonomiky. Už dnes může jít třeba o průmyslovou výrobu v EU, která přijde na řadu v 11:00. Ta německá podle předběžných dat dopadla v květnu ještě dobře, nicméně zprávy z tamního automobilového průmyslu naznačují, že už ta červnová rozhodně trhy nepotěší.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se v průběhu včerejška držela jen s minimálními výkyvy těsně nad hranicí 25,60 EUR/CZK. Červnové inflaci ani následnému spokojenému komentáři ČNB v podstatě nevěnovala žádnou pozornost. A v tomto duchu se může odehrávat i dnešní obchodování, už třeba proto, že se nečekají žádná nová data z ekonomiky.
Zahraniční forex
Včera proběhla aukce třicetiletého vládního dluhopisu, která přilákala relativně nejnižší poptávku od roku 2015. Na vině sice mohla být vyšší než očekávaná inflační data v USA, avšak ukazuje se, že poptávka po vládních dluhopisech byla zejména nižší ze strany cizinců. Roli tak může hrát avizovaná diverzifikace devizových rezerv ze strany Číny a Ruska - tedy zemí, jež mají napjaté vztahy s USA. Na trhu se tak stala velmi zajímavá věc - výnosy amerických vládních dluhopisů vylétly vzhůru (protože ceny propadly), přičemž dolar z toho vůbec nedokázal profitovat.
Dnes si eurodolarový trh počká na zveřejnění výsledků průmyslu v eurozóně (za květen), jež pomůže zpřesnit odhad růstu HDP měnové unie ve druhém čtvrtletí. Každopádně eurodolar se nachází v býčí náladě, kterou podporují i spekulace, že by americké ministerstvo financí mohlo (na popud poradců prezidenta Trumpa) zaintervenovat proti dolaru.
Ropa
Ropa Brent se ke konci týdne usídlila na dostřel hranice 67 dolarů za barel. Důležitý cenový impuls přináší tropická bouře Barry, která směřuje do oblasti Mexického zálivu a má za následek odstavení již více než poloviny místních těžebních kapacit (více než 1 mil. barelů denně).
Pravidelný měsíční report kartelu OPEC naproti tomu zůstal včera bez výraznější odezvy trhu. Ten přitom předestřel velmi chmurné vyhlídky pro producentské státy a jejich úsilí narovnat tržní bilanci. Vzhledem ke zpomalujícímu růstu poptávky po ropě a masivní expanzi amerických producentů by totiž pro dosažení tohoto cíle musel kartel v příštím roce snížit vlastní těžbu o dalších 560 tis. barelů denně nad rámec současných těžebních škrtů. Kartel tak bude čelit opětovnému dilematu - buďto prodloužit a ještě zintenzivnit produkční omezení, nebo tuto strategii nadobro opustit a riskovat výrazný propad cen.