Jestli je v posledních měsících nadbytek něčeho, tak především nepříznivých ekonomických zpráv z našeho blízkého okolí. Ať už jsou to stále jasnější známky slábnoucí evropské ekonomiky nebo zhoršující se nálady firem (viz Ifo) a analytiků (včerejší ZEW). Kdybychom měli hledat společného jmenovatele s touto expanzí negativismu, bude to nepochybně obava ze zhoršení mezinárodního obchodu, respektive potenciálního vyhrocení tzv. obchodních válek s následnými dopady na zahraniční trhy.
Pro malou otevřenou ekonomiku jako je ta naše, navíc velmi závislou na automobilovém průmyslu, to samozřejmě není dobrá konstelace. Jedinou výhodou snad v tomto směru zůstává, že ačkoliv je produkce tuzemského nejsilnějšího průmyslu směřovaná na export, jde primárně o vývoz do evropských zemí, které nezažívají až takový propad zájmu o nová auta, jako třeba trh čínský. Na druhé straně to vůbec neznamená absolutní imunitu vůči poptávce v Asii, latinské Americe, severní Africe atp. právě proto, že část dodavatelů se orientuje i na výrobce, kteří jsou na těchto trzích velmi aktivní. A mimochodem stále zhruba třetina produkce tohoto průmyslu v EU směřuje právě na trhy mimo Unii.
Do pomyslné řady nepříznivých či dokonce varovných dat lze hned přidat další, a sice statistiky o registracích nových osobních automobilů v EU za červen. V meziročním srovnání se propadly o téměř 8 % a zcela tak smazaly nadějné výsledky z předchozích měsíců. Lídrem pádu bylo tentokrát Švédsko, které z něj samo o sobě “zajistilo” téměř třetinu, následované Francií a Německem. Nicméně právě první dvě uvedené země jsou důvodem, proč z celkového slabého čísla nemá smysl dělat velké drama. Ve Švédsku totiž dokonale zafungoval červnový srovnávací základ, protože právě loni touto dobou tam prodeje skokově vzrostly o téměř 73 %. Ve Francii to sice bylo jen o 9,2 %, avšak vzhledem k velikosti trhu je to číslo, které s celkovými výsledky za EU už zamíchat dokázalo. Třetí v pořadí lídr pádu a shodou okolností největší trh – Německo – se tentokrát propadá o téměř pět procent; na druhou stranu za celé první pololetí je stále ještě v mírném plusu. Takže i když celkově nejsou dnešní statistiky z trhu nijak povzbudivé, nejsou ani tragické. Na pořádný propad si budeme muset počkat ještě dva měsíce, kdy budou po přestávce současně zveřejněna data za červenec a srpen. Díky loňskému letnímu před-emisnímu skoku budou teprve letošní čísla vypadat extrémně bledě.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna i během včerejšího obchodování setrvala v úzkém pásmu blízko hranice 25,60 EUR/CZK. Blíží se týden mlčení centrálních bankéřů, takže příležitost pro další impulsy bude koruna hledat jen stěží. Stále to vypadá tak, že pod tlakem vnějších rizik a nejistot zůstane ČNB ve vyčkávacím módu, a tak tím více pozornosti na sebe strhne její nová prognóza. Zda už bude centrální banka ve svém hlavním scénáři kalkulovat s nějakým tím snížením sazeb v ročním či dvouletém horizontu či nikoliv. Vzhledem k tomu, že v našem výhledu nepředpokládáme žádnou dramatickou recesi ani extrémně rychlé posilování koruny, považujeme stabilitu sazeb za nejpravděpodobnější řešení i na delším horizontu.
Zahraniční forex
Stále se zhoršující se podnikatelská nálada v Německu na jedné straně a velmi dobrá americká data v podobě maloobchodních tržeb na straně druhé přispěly k tomu, že se eurodolar sesunul k hranici 1,12.
Dnes jsou na pořadu dne jen data druhé kategorie, přičemž jistou výjimkou v tomto ohledu může být večerní zveřejnění Béžové knihy Fedu.
Na ztrátách eura se také může nepřímo podílet britská libra, která se začíná obávat co se bude dít, až Konzervativní strana ve Velké Británii zvolí svého nového předsedu a vyjednávání o brexitu se tak dostanou do nové fáze.