Aktualizováno Energetická společnost ČEZ plánuje nyní prodat hnědouhelnou elektrárnu Počerady společnosti Se.ven Energy finančníka Pavla Tykače, nový majitel by ji měl začít provozovat od roku 2024. Do roku 2040 chce pak ČEZ odstavit většinu svých uhelných zdrojů. Jejich instalovaný výkon klesne z dnešních 6,2 gigawattu (GW) na 0,7 GW, což je výkon nového bloku v elektrárně Ledvice. Zástupci firmy to uvedli na dnešní tiskové konferenci v sídle společnosti v Praze.
Ředitel divize klasická energetika ČEZ Ladislav Štěpánek řekl, že z trojice nových nebo obnovených severočeských hnědouhelných elektráren Ledvice, Tušimice a Prunéřov počítá firma s nejdelším provozem právě u Ledvic. Dvouletý zkušební provoz nového bloku hnědouhelné elektrárny tam začal v listopadu 2017.
"Mají potenciál být provozovány dál za rok 2040. Samozřejmě predikovat jaké budou ekologické požadavky, legislativa, jaký bude technický stav toho zařízení, je dnes velice obtížné," uvedl. Tušimice a Prunéřov budou podle současných plánů odstaveny kolem roku 2037, dodal.
V záležitosti Počerad uzavřela Vršanská uhelná z dnešní skupiny Sev.en Energy s ČEZ v roce 2013 dlouhodobou smlouvu o dodávkách uhlí do elektrárny na 50 let, jejíž součástí byly i dvě opce na její prodej. První opci mohl ČEZ na základě smlouvy využít už v roce 2015. Tehdy ji nevyužil a elektrárna zůstala jeho majetkem. O druhé opci na prodej k roku 2024 musí ČEZ rozhodnout do konce letošního roku. Pokud by této druhé opce využil, získal by za elektrárnu dvě miliardy korun.
Člen představenstva ČEZ Pavel Cyrani dnes uvedl, že aktuální postoj společnosti se vztahuje k současným smlouvám. ČEZ dnes uvedl, že elektrárna je na hraně technické životnosti. Očekává, že výdaje na její údržbu, provoz a investice budou do roku 2023 činit dvě až pět miliard korun, do roku 2030 by to bylo devět až 12 miliard korun.
Předloni měl Tykač za elektrárnu nabízet deset miliard korun, dozorčí rada ČEZ ale prodej neschválila. Možnou transakci tehdy kritizoval současný premiér Andrej Babiš (ANO), v té době ministr financí.
S prodejem elektrárny nesouhlasí mimo jiné minoritní akcionáři ČEZ sdružení kolem Michala Šnobra. Šnobr už dříve uvedl, že jde o strategický, významný majetek firmy. "Tyto oficiální výstupy jsou účelové řeči, zamlčující významná fakta," uvedl k dnešním vyjádřením firmy na twitteru.
Možný prodej Počerad kritizují také ekologové. Vadí jim zejména fakt, že by Tykačova firma provozovala elektrárnu do budoucna déle než ČEZ. Studie, kterou vypracoval hlavní analytik Greenpeace Global Air Pollution Unit Lauri Myllyvirta tvrdí, že znečištění z elektrárny způsobí ročně 111 předčasných úmrtí nejen ve svém nejbližším okolí, ale i v dalších oblastech ČR a za jejími hranicemi.
"ČEZ dnes nepředstavil vlastně nic nového a nic ambiciózního. S rychlejším útlumem uhelné energetiky nepočítá. Na lomu Bílina chce těžit další desítky let a elektrárnu Počerady chce prodat svému konkurentovi, který ji jen tak neuzavře. Takhle útlum uhlí v praxi opravdu nevypadá," uvedl dnes mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.
Rozvoj lokality Počerady je podle ČEZ možný i po plánovaném prodeji uhelné elektrárny. Vzniknout by tam podle ní mohl nový plynový zdroj s výkonem až 800 megawattů (MW). ČEZ už v lokalitě provozuje paroplynovou elektrárnu s výkonem 838 MW. Stavba dalších plynových elektráren je možná v Prunéřově, Tušimicích nebo Mělníce, dodala firma.
Útlum uhlí v ČR se řeší také na vládní úrovni. Toto úterý se podruhé sešla takzvaná uhelná komise, která ho má řešit. Komise má 19 členů z ministerstev, státních úřadů i průmyslových, odborových či ekologických organizací.
Předsedy jsou ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Jednu z ustavených skupin, která má řešit parametry útlumu využívání uhlí a související legislativu, povedou generální ředitel ČEZ a první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Daniel Beneš a Jan Rovenský z Greenpeace.