Ve světě…
Výjimečně optimistický rok a prosincový zlom:
Investiční společnost Bespoke ve velkém ohlédnutí za rokem 2019 mimo jiné tvrdí, že šlo o jeden z nejpozitivnějších roků v historii. Nejde přitom o to, že si index S&P 500 připsal více než 28 %, ale o počet dní, kdy stoupal. Bespoke totiž tvrdí, že od roku 1928 index posiloval v průměru 52,3 % dní, v letošním roce to ale bylo téměř 60 %. V historii na tom byl z tohoto pohledu trh lépe jen v pěti dalších případech. Nejlepšího výsledku ve výši 61,9 % bylo dosaženo v roce 1995.
Bespoke poukazuje i na to, že jeden ze světových akciových trhů letos prošel prudkým růstem své kapitalizace. Důsledkem tohoto jevu bylo mimo jiné i to, že americké akcie měly na celkové světové kapitalizaci na konci listopadu 41% podíl, ale v polovině prosince tento podíl náhle klesl na 36,99 %. Jaká byla příčina tohoto tektonického posunu?
„Pokud vás hned napadlo, že jde o IPO společnosti Aramco, gratulujeme. Když byla na počátku tohoto měsíce uvedena na trh, její obrovská velikost a kapitalizace hnula s vahami jednotlivých akciových trhů na celkové kapitalizaci trhu světového. Kapitalizace Aramca totiž dosáhla 1,9 bilionu dolarů a jde tak s přehledem o největší společnost na světě. Podíl saúdskoarabského trhu na celkové světové kapitalizaci se vyhoupl z 0,61 % na 2,8 % a Aramco samotné na ní má 2,2 % podíl," píše Bespoke.
Bespoke také přinesl přehled dividendových výnosů významných světových trhů. Nejnižší jsou výnosy v Indii (1,19 %) a Spojených státech (1,83 %). Světový průměr se pohybuje na 3,23 %, o něco pod ním je například Německo (2,98 %) a Čína (2,28 %), vysoko nad ním naopak trhy jako Velká Británie (4,77 %), Austrálie (4,43 %), a zejména Rusko s 6,23% dividendovým výnosem.
Srovnání dividendových výnosů s dlouhodobými sazbami pak ukazuje, že ve Velké Británii jsou výnosy celé 4 procentní body nad výnosy desetiletých vládních obligací. Světový průměr je na jednom procentním bodu, německý trh nabízí výnosy 3,2 procentního bodu nad výnosy oligací. V Indii, Jižní Africe, či Brazílii je naopak rozdíl obou výnosů hluboko v záporu.
Dolar pozice neztrácí: Money&Banking si všímá studie BIS zaměřené na mezinárodní měnové trhy. Vybírá z ní i následující dva grafy. První z nich popisuje vývoj celkového objemu transakcí na měnových trzích. Dlouhodobý růst objemu transakcí se pohybuje na více než 9 %, což je podle Money&Banking téměř dvojnásobek růstu globálního produktu. Pouze asi 10 % transakcí pak probíhá mezi nefinančními subjekty (červené pole):
Druhý obrázek popisuje vývoj struktury transakcí proběhlých na měnových trzích podle jednotlivých měn:
Podle grafu probíhá asi 88 % všech transakcí v amerických dolarech, podíl eura klesl od roku 2001 z 38 % na 32 % (celková suma dosahuje 200 %, protože jsou počítány obě strany proběhlých transakcí). Renminbi svůj podíl mírně navýšilo, ale stále se nachází pouze na osmém místě.
Jak dlouho vydrží Nizozemsko: Politico se v jednom ze svých článků tohoto týdne zaměřuje na stoupající hladinu moří a oceánů a hrozbu, kterou tento vývoj představuje pro Nizozemí. „Určité zvýšení mořské hladiny je již nevyhnutelné, dalo se do pohybu globálním oteplováním a táním ledovců vyvolaným desetiletími uhlíkových emisí," píše Politico. Následně poukazuje na to, že podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu IPCC dojde do roku 2100 k růstu hladin o 30 – 60 centimetrů i v případě, že jednotlivé státy dodrží své závazky dané Pařížskou dohodou.
Vyspělé země přitom zatím tyto cíle neplní a pokud bude pokračovat současný trend, hladina moří podle IPCC vzroste do roku 2100 o 84 centimetrů a do roku 2300 o 5,4 metrů. Michiel van den Broeke z Utrecht University pro Politico uvedl, že bychom měli být opatrní, abychom nepřekročili kritický bod, kdy se faktory vedoucí k růstu hladin moří začnou navzájem znatelně posilovat. Po jeho překročení už by hladina mohla vzrůst o několik metrů a s tím by se Nizozemí nebylo schopno vypořádat.
„To, kolik metrů by tato země zvládla, záleží na čase, který by měla na přípravu. Jde ale každopádně o nízká jednociferná čísla. Podle nizozemské vlády jsou současné systémy adekvátní do roku 2050 a jejich zlepšování jde pomalu. Posledních 30 let budování obrany proti záplavám zvýšilo kritickou hranici jen o 40 centimetrů“, píše Politico.
Vánoční evropský tým: Eurostat se tento týden mimo jiné zaměřuje na významné vývozce vybraných „vánočních“ položek. Například Francie podle obrázku drží 50% podíl na exportech vína (do jiných zemí EU), Německo drží 29% podíl na čokoládách a 28% podíl na hračkách, Dánsko 73% podíl na stromcích. Do tohoto týmu jsme se dostali i my, a to s 22% podílem na exportech oblečení:
... a u nás doma
Bude prý líp, nebo krize: Ihned.cz píše o tom, že podle poloviny Čechů přijde do dvou let krize a „tři čtvrtiny Čechů očekávají, že se budou mít v následujícím roce ekonomicky lépe nebo alespoň stejně jako v tom předchozím“. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Broker Consulting. Třetina lidí prý také věří prognózám ekonomů na toto téma a „důvěra v ekonomy roste s věkem“.
„Výsledky ukazují na optimismus u Čechů. Není důvod, aby tomu bylo naopak. Nízká nezaměstnanost, růst HDP, růst průměrné mzdy - to jsou faktory, které může běžný člověk pozorovat i na své situaci. Na druhou stranu je tu růst inflace a hlavně stálý růst cen nemovitostí a nákladů na bydlení obecně," píše portál.
Z alejí vzácnost: Idnes.cz tvrdí, že „z alejí se možná stane vzácnost, stromů se víc vykácí, než zasadí a... téměř třetina jich navíc vyrůstá na jiných místech“. „Dlouhodobě vede kácení, neboť od roku 2003 ubylo 251 tisíc stromů, které nahradilo jen 151 tisíc sazenic. To odpovídá pěti vysazeným stromům za osm poražených,“ shrnul situaci mluvčí Arniky Jiří Kaňa. A připomněl, že stromy u cest plní řadu důležitých rolí. Během přívalových dešťů například zpevňují zem, v zimě chrání okolí před silnými poryvy větru či sněhovými jazyky.