Zavedení devizových intervencí doporučovala sekce měnová a statistiky v podkladech pro jednání bankovní rady České národní banky již na počátku srpna 2013 i na konci září 2013. Rada nakonec rozhodla o zahájení intervencí na jednání 7. listopadu 2013. Rozhodl tehdy hlas tehdejšího viceguvernéra Mojmíra Hampla, který byl v předchozích dvou hlasováních proti. Rada ČNB hlasovala o zahájení intervencí na srpnovém, zářijovém a listopadovém jednání, vyplývá z dnes zveřejněných protokolů ČNB.
Centrální banka kvůli obavám z deflace, která by mohla zpomalit ekonomiku, držela kurz koruny od listopadu 2013 nad hranicí 27 korun za euro. Intervence ukončila 6. dubna 2017. Pro zahájení intervencí v listopadu 2013 hlasoval guvernér ČNB Miroslav Singer, viceguvernéři Hampl a Vladimír Tomšík a člen bankovní rady Lubomír Lízal. Proti hlasovali členové bankovní rady Kamil Janáček, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová.
"Bankovní rada v posledním roce jednoznačně komunikovala připravenost začít používat měnový kurz v případě potřeby dalšího uvolnění měnových podmínek. Opakované odkládání takového rozhodnutí v situaci, kdy je jeho potřeba očividná, by dle mínění SMS (sekce měnové a statistiky) poškodilo kredibilitu ČNB," píše se v podkladech pro jednání rady v listopadu 2013.
Deflace, kvůli které ČNB devizové intervence v listopadu 2013 spustila, při současné znalosti vývoje ekonomiky podle některých analytiků nehrozila v takovém rozsahu, kterého se centrální banka obávala. ČNB viděla hlavní přínos intervencí v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly v případě deflace větší. Krok ČNB kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus.
Podle současného člena bankovní rady Tomáše Holuba, který byl v době spuštění intervencí v ČNB ředitelem sekce měnové a statistiky, dostupné vědecké studie potvrzují, že kurzový závazek podpořil oživení ekonomiky zhruba v rozsahu, jaký centrální banka očekávala. V blogu, který dnes ČNB zveřejnila, nicméně i Holub připustil, že ve zpětném pohledu měly být intervenci zavedeny dříve, možná až o půl roku.
Kvůli udržování české měny nad hranicí 27 korun za euro vydala ČNB během intervencí za nákup eur 2,012 bilionu korun. ČNB se po centrálních bankách Izraele a Švýcarska stala třetí centrální bankou, která použila kurz jako nástroj své měnové politiky.
Před zahájením intervencí se koruna obchodovala zhruba za 25,80 Kč/EUR. Po ukončení intervencí v dubnu 2017 začala česká měna znovu posilovat. Během loňského roku se obchodovala mezi 25,50 a 26 korunami za euro. Letos v polovině ledna zpevnila na úroveň několik haléřů nad 25 Kč/EUR, a byla tak nejsilnější od ukončení intervencí.
ČNB zveřejňuje protokoly z jednání s odstupem šesti let. Hlasování v rámci nastavení úrokových sazeb, tedy standardní měnové politiky, zveřejňuje ČNB průběžně jako součást záznamu z jednání. V případě intervencí šlo ovšem o zvláštní nástroj měnové politiky, u kterého ČNB informace o hlasování průběžně nezveřejňovala.