Po období vysoké inflace převládl jednoznačně názor, že pokud má být monetární politika efektivní, musí být ve sledování svých cílů nezávislá. V šedesátých a sedmdesátých letech totiž Johnsonova a Nixonova vláda tlačila na Fed, aby držel sazby dole, i když to mohlo ohrozit cenovou stabilitu. A nakonec se tak také stalo. Následný posun k nezávislosti Fedu mu nakonec umožnil „agresivní sledování“ jeho dvojího mandátu. Jak ale na stránkách VoxEU poukazují Francesco Bianchi, Thilo Kind a Howard Kung, to ani zdaleka není konec tohoto příběhu, do kterého nakonec začaly významně promlouvat tweety současného amerického prezidenta.
Finanční krize roku 2008 „významně oslabila důvěru veřejnosti v centrální banky po celém světě“. Jejich nekonvenční monetární politika tuto nedůvěru ještě prohloubila, což podle ekonomů dokonce ohrožuje jejich autonomii získanou v předchozích desetiletích. Hlasitým kritikem Fedu se stal i Donald Trump, který už v dubnu roku 2018 tweetoval, že Čína a Rusko hrají devalvační hru, zatímco Fed zvedá sazby, což „je nepřijatelné“.
Bianchi a jeho kolegové si kladou otázku, zda tweety amerického prezidenta zaměřené na monetární politiku mají nějaký reálný dopad, nebo zda je trhy úplně ignorují a nezávislost Fedu jimi nijak dotčena není. Ekonomové se v této souvislosti zaměřili na trhy s futures a na to, jaká jsou jejich očekávání ohledně dalšího vývoje sazeb. Data ukazují, že očekávané sazby v reakci na tweety Donalda Trumpa vždy výrazně klesly.
„Pokud by se trhy domnívaly, že Fed je plně imunní vůči politickým tlakům, tweety by na očekávání trhu neměly mít žádný dopad,“ uvádějí ekonomové. Jenže u futures, které se týkaly doby po dalším zasedání FOMC, se efekt projevil, a to výrazně – v průměru napříč všemi kontrakty dosáhl výše minus 0,25 bazických bodů. Jde o „jasný důkaz, že tweety prezidenta Trumpa snižují tržní očekávání“ a tento efekt roste s délkou kontraktů.
Ekonomové zmiňují, že v červnu 2019 prezident Trump požádal své poradce, aby zjistili možnosti odvolání šéfa Fedu Powella. Podle dat měly informace o tomto kroku také výrazný dopad na očekávání trhu, a to po celé délce výnosové křivky. K vyhození šéfa Fedu přitom nikdy v minulosti nedošlo, ale podle ekonomů reakce trhu ukazují, že právě toto je nástroj, který by mohl reálně vést ke změně monetární politiky tak, jak by si přál prezident.
Když se ekonomové zaměřili na obsah prezidentových tweetů, zjistili, že před rokem 2015 (tedy před ohlášením prezidentské kampaně) neobsahovaly žádnou kritiku centrální banky nebo kritiku zaměřenou na údajně příliš uvolněnou politiku. Po nástupu do funkce se ale jeho pozice významně změnila a začal Fed kritizovat za příliš utaženou politiku. Podle ekonomů jde o známku změny postoje vyvolané „širšími politickými cíli“. A jak bylo popsáno výše, jeho slova mají na trhy reálný dopad.
Zdroj: VoxEU