Vlády by měly přijmout značná cílená fiskální a měnová opatření, která by pomohla spotřebitelům a podnikům vyrovnat se s dopady rychle se šířícího onemocnění způsobeného novým koronavirem. Uvedla to hlavní ekonomika Mezinárodního měnového fondu (MFF) Gita Gopinathová v blogu na internetových stránkách fondu. Doporučila hlavně převody hotovosti, dotace na mzdy a daňové úlevy, ale také snížení úroků a pomoc finančnímu trhu ze strany centrálních bank.
Za své hlavní doporučení označila Gopinathová vložení hotovosti přímo do rukou domácností a podniků. Široké snížení úrokových sazeb může povzbudit důvěru, ale bude účinné ke stimulaci aktivity až se podnikatelské podmínky normalizují, dodala. Na domácnosti a podniky zasažené přerušením dodávek a poklesem poptávky by vlády měly zacílit hotovostními převody, dotacemi na mzdy a daňovými úlevami. To by lidem pomohlo uspokojit jejich potřeby a podnikům zůstat nad vodou.
Gopinathová jako příklad uvedla rozhodnutí Itálie prodloužit lhůtu pro zaplacení firemních daní v ovlivněných oblastech a rozšíření mzdového fondu na podporu zaměstnanců, kteří kvůli karanténě a cestovním omezením nemohou do práce.
Také Jižní Korea zavedla mzdové podpory pro malé obchodníky a posílila příspěvky pro domácí péči a uchazeče o zaměstnaní. Čína dočasně upustila od příspěvků na sociální zabezpečení u podniků, upozornila Gopinathová. Dodala také, že v zemích, kde mezi standardními dávkami není placená nemocenská či ošetřovné, by vlády měly zvážit její financování, aby umožnily pracovníkům nebo jejich pečovatelům zůstat doma bez obavy, že přijdou v době epidemie o práci.
Centrální banky by měly být připravené poskytnout komerčním bankám a nebankovním finančním společnostem rozsáhlou likviditu, zejména těm, které poskytují úvěry malým a středně velkým podnikům, které jsou obvykle méně schopné odolat prudkému narušení své činnosti.
Vlády by pak mohly nabídnout dočasné a cílené úvěrové záruky pro krátkodobou likviditu těchto firem. Regulátoři a orgány dozoru nad finančním trhem by mohli podpořit dočasné prodloužení splatnosti úvěrů, dodala ekonomka.
Mezi jejími doporučeními jsou také širší měnové stimulace, jako snížení úrokových sazeb a nákupy aktiv. Ty podle ní mohou povzbudit důvěru a podpořit finanční trhy.
Časem by mohly pomoci také širší fiskální stimulace ve snaze zvýšit celkovou poptávku. Jejich dopad se však projeví až ve chvíli, kdy se podnikatelská aktivita začne normalizovat, napsala agentura Reuters.