Globální růst letos zaznamenal nejslabší tempo od globální finanční krize před deseti lety. V chabém růstu se přitom odráží společné vlivy napříč státy, ale i faktory specifické pro jednotlivé země.
Na obchodní sentiment a aktivitu na celém světě dopadly rostoucí obchodní bariéry a s nimi související nejistota. V některých případech (vyspělé ekonomiky a Čína) tento vývoj zesílil již probíhající cyklické a strukturální zpomalení.
Další tlaky pocházely z velkých rozvíjejících se zemí, jako je Brazílie, Indie, Mexiko a Rusko. Čím dál větší makroekonomický stres související s přísnějšími finančními podmínkami (Argentina), geopolitickým napětím (Írán) a sociálními nepokoji (Venezuela, Libye, Jemen) byly další skládačkou do celkového obrazu.
V čím dál tím víc nejistém ekonomické prostředí se firmy obezřetně zaměřily na dlouhodobé výdaje a utlumily globální nákupy strojů a zařízení. Poptávka domácností po zboží dlouhodobé spotřeby také oslabila, i když ve druhém čtvrtletí roku 2019 došlo k jejímu zrychlení. To bylo patrné zejména u automobilů, kde regulační změny, nové emisní standardy a možná i rostoucí podíl sdílených jízd táhly tržby v několika zemích dolů.
Tím, že společnosti čelily slabé poptávce po zboží dlouhodobé spotřeby, přiškrtily svou průmyslovou výrobu. Globální obchod (který je intenzivní u finálního zboží dlouhodobé spotřeby a součástek používaných k jejich výrobě) se zpomalil do klidového stavu.
Centrální banky agresivně reagovaly na slabší aktivitu. V průběhu roku jich několik (včetně amerického Fedu, Evropské centrální banky a velkých centrálních bank rozvíjejících se trhů) snížilo úrokové sazby, zatímco ECB opětovně zahájila nákupy aktiv.
Tato měnová politika odvrátila hlubší zpomalení. Nižší úrokové sazby a podpůrné finanční podmínky posílily nákupy zboží a služeb a podpořily tvorbu pracovních míst. Napjatý trh práce a postupně rostoucí mzdy ještě více podpořily důvěru spotřebitelů a výdaje domácností.
Autoři: Gita Gopinath, Gian Maria Milesi-Ferretti a Malhar Nabar, MMF