I přesto, že EBITDA klesla meziročně o pětinu, dokázala energetická skupina v letošním prvním pololetí navýšit čistý zisk o deset procent. Finanční ředitel společnosti Martin Novák v rozhovoru pro Patria.cz přiznává, že ceny elektřiny zůstávají v klesajícím trendu, což bude dál doléhat na výsledky výrobního segmentu , třeba v segmentu plynové distribuce se ale začíná pozitivně projevovat lednová akvizice Gas Distribution.
Začneme tradičním výkopem: Jak byste shrnul klíčová čísla hospodaření za první pololetí?
Určitě bych vypíchnul naše provozní výsledky. U EBITDA jsme dosáhli výsledku 59 miliard korun, což je pokles meziročně o 20 procent. Na druhou stranu na čistém zisku jsme se dostali na 18,1 miliardy korun, což je zvýšení o 10 procent. Co se týče EBITDA a provozního zisku, tak jsme klesli skoro o 15 miliard, ale to je z drtivé části dáno poklesem realizačních cen elektřiny naší výroby, který už je dopředu avizovaný.
Říkali jsme to mnohokrát, že meziroční změna ceny elektřiny tady bude relativně velká. Naše průměrná realizační cena elektřiny, i přes to, co se stalo na jaře (situace kolem Íránu), by měla dosáhnout 106 až 110 eur na megawatthodinu, což je výrazně méně než v loňském roce. Takže to je základní negativní efekt, který má vliv 11,4 miliardy korun z těch necelých 15. Pak jsme měli nižší výsledky z tradingu a z dočasného přecenění derivátů, což bylo celkem zhoršení o 2,7 miliardy.
V distribuci ale byly výsledky dobré…
U plynové distribuce to bylo jednak z Gasnetu jako takového, a jednak lednovým zařazením do konsolidačního celku společnosti Gas Distribution z jihu Čech – ta nám určitě pomohla nad rámec výsledků roku 2025. Dobrý výsledek jsme měli i na Distribuce, kde se normalizovaná EBITDA relativně výrazně zlepšila, nicméně byla kompenzována negativními korekčními faktory, což je vracení peněz, o které jsme vybrali víc v předchozích letech. Ještě zmíním segment prodej, kde nám klesly marže kvůli klesajícím cenám elektřiny a některé projekty v zahraničí se posunuly až na druhou polovinu roku.
Čistý zisk, jak už jste uvedl, vzrostl meziročně o deset procent. Předpokládám, že tam hlavní roli sehrál konec windfall tax?
Ano, ukončení režimu daně z mimořádných zisků, která právě způsobila to, že i přes pokles provozního zisku v roce 2026 ve srovnání s rokem 2025 náš čistý zisk i přesto stoupá. Je to právě proto, že se vracíme zpátky ke standardní výši daně, což je 21 procent.
Celoroční výhled EBITDA jste opět zvýšili, tentokrát do pásma 109 až 114 miliard korun. Zdůvodňujete to lepší výkonností v distribuci, pokračující krizí v Perském zálivu a vyšší výrobou v jaderných elektrárnách. Který z těchto faktorů sehrál největší roli při rozhodnutí navýšit výhled?
Přínosy uvedených vlivů jsou srovnatelné. Ceny mají vliv nejenom na dosud neprodané části výroby, ale i na vyšší nasazení zejména plynových a uhelných zdrojů, oproti tomu, co jsme původně předpokládali. Celoroční nárůst výroby z uhlí bude asi devět procent, což by se za normálních okolností nestalo. A pak je zde uvedené navýšení segmentu distribuce, a to jak elektrické, tak plynové, tak i vyšší výroba v jaderných elektrárnách.
V plynovém segmentu asi hodně sehrál rolí Gasnet, který se začíná hodně přispívat…
Ano, Gasnet, ale taky zařazení Gas Distribution, což je společnost, kterou jsme loni neměli (. Ve srovnání s rokem 2025 je tam její zisk tedy navíc. Na úrovni EBITDA přispěla Gas Distribution částkou 0,5 mld. Kč.
Je horní hranice výhledu EBITDA ve výši 114 miliard podmíněná tím, že budou zvýšené ceny energií kvůli konfliktu na Blízkém východě nadále pokračovat, nebo je možné této horní hranice dosáhnout i kdyby se situace v Perském zálivu trvale zklidnila?
V tomto roce už je ten vliv omezený, protože už máme hodně prodáno. Koneckonců už uběhlo více než sedm měsíců, takže jakákoliv změna ceny už bude mít relativně marginální efekt. Mezi riziky a příležitostmi uvedené predikce je zisk z obchodování s komoditami a přecenění derivátů, přičemž trading by musel asi mít velmi dobré druhé pololetí, abychom se k té horní hranici dostali. To je jeden z důvodů toho intervalu.
Přejděme k výrobnímu segmentu. EBITDA zde v pololetí klesla o 35 % a samotné jaderné zdroje přišly meziročně zhruba o 9 miliard korun. Nazval byste letošek spíše rokem cenového cyklu, nebo očekáváte další tlak i v roce 2027?
Naše průměrná realizační cena na rok 2027 je dneska nějakých 88 euro při 76 procentech prodané produkce. Teď jsou ty ceny vyšší, třeba v Německu jsou na příští rok kolem 106 eur. Takže určitě, jak prodáváme ještě elektřinu na příští rok, tak pravděpodobně ta naše průměrná cena bude stoupat. Potenciál už je ale omezen tím, že nám zbývá jen 24 procent. Něco si ještě necháváme na prodej až v průběhu roku, například na peaky, kdy cena může vystřelit nahoru. Na to používáme většinou Počerady, plynovou elektrárnu, přečerpávací elektrárnu či některé uhelné zdroje.
Ale je to tak, že pokles cen tady je. I přesto, že teď se ceny zvedly, tak meziroční pokles bude. Na další rok jsou ceny na burze někde pod 90 eur, nebo kolem 90 eur, na ten další kolem 80 eur, takže ten pokles je vidět, že pokud se nestane nic zásadního, nedojde k nějakému prudkému obratu, tak trend je klesající. To znamená, že to bude mít negativní vliv na EBITDU z výrobních zdrojů.
Předpokládáte pokračující růst cen emisních povolenek v návaznosti na nedávno zveřejněné návrhy změn systému EU ETS?
Nejlepší indikací je se podívat, co si o tom myslí trh. Dneska jsou povolenky na další roky obchodovány někde kolem 80 eur. Ten trh vlastně ocení všechna ta rizika, příležitosti s nějakou pravděpodobností a zatím to vypadá na tuto cenovou úroveň, i když se to může samozřejmě změnit. Trh povolenek je relativně nestabilní, stačí jeden zásah a může se to pohnout relativně hodně, takže to musíme sledovat. Náš přístup je ten, že v momentě, kdy prodáme elektřinu z výroby uhlí či plynu, která potřebuje povolenku, tak nakoupíme povolenku tak, abychom zamkli marži a neměli otevřenou pozici. Aby se nám nestalo, že prodáme elektřinu za nějakou cenu a potom prudce zdraží povolenka a my budeme realizovat ztrátu. Pro nás je spíše důležitý ten spread mezi cenou elektřiny a povolenkou než její absolutní výše.
Jaký je aktuální časový harmonogram odstavování uhelných elektráren a jejich nahrazování plynovými zdroji? Stále platí rok 2030?
Nic zásadního se nemění. Například v tomto roce máme nárůst výroby z uhlí plánovaný asi o devět procent, ale není to tak, že bychom snad investovali do něčeho nového nebo prodlužovali životnost těchto elektráren. Pořád počítáme s tím, že kolem roku 2030 dojde k tomu, že je budeme odstavovat, protože z ekonomického hlediska už se je nevyplatí provozovat.
Teď k restrukturalizaci. Do Energy mohou být převedeny Distribuce a Prodej, ESCO, Elevion, trading a telekomunikační aktivity. Která aktiva už dnes považujete za definitivní součást nové společnosti a u kterých ještě rozhodnuto není?
Za definitivní určitě považujeme obě distribuce – to je jako základ té nové společnosti. Pak je to určitě Prodej, Esco, pravděpodobně i Elevion. O těch menších společnostech ještě debatujeme, ale relativně rychle to budeme mít rozhodnuté s tím, že teď probíhá oceňování pro účely vkladů, které bude dělat společnost KPMG a během tohoto roku už dojde ke vkladu těch hlavních společností. Termín všech vkladů do konce prvního kvartálu 2027 bychom měli stihnout. V ten moment už by ta společnost měla být kompletní, naplněná těmi aktivy a mohou začít faktické kroky k prodeji části této společnosti.
Jak daleko jste s procesem oceňování dceřiné společnosti. Můžete v této věci nastínit něco nového?
Hodnotu vám teď říct nemůžu. Také záleží na tom, kolik dluhu bude na tu společnost alokováno. To znamená, že na tu prodejní cenu té společnosti to bude mít velký vliv, protože dluh samozřejmě její hodnotu snižuje. A to je nyní součástí debat s investičními bankami o kapitálové struktuře té nové společnosti. Ještě tedy nemáme hotovo, ale pracujeme na tom.
Každopádně náš předpoklad je samozřejmě ten, že součet obou částí by měl hodnotově být vyšší než dnešní ocenění , proto to ostatně celé děláme.
Je konec prvního čtvrtletí 2027 nejzazší termín, nebo je reálné, že se to třeba stihne ještě letos? Ono asi hodně závisí také na tom, zda dojde k prodeji nějakému strategickému investorovi, nebo zda dojde k IPO.
Něco se určitě stihne do konce roku. Řekl bych, že valná většina, ale něco může přetéct i do toho prvního kvartálu 2027. Teď mám na mysli fyzické vklady, tedy převody akcií za nějakou cenu určenou znalcem. Rozhodnutí, jestli IPO, nebo prodej přímým investorům – jeden by to asi nebyl, pro každého jednoho investora by to byl moc velký balík – tak k tomu bude právě docházet potom v procesu divestice, kdy se budeme dívat na obě možnosti, které jsou na stole. A ta, která bude ekonomicky výhodnější, ta bude ta správná.
Mátě nějakou preferenci?
IPO nám určitě přijde jako zajímavější způsob, ale všechno záleží na tom, jaké bude konečné porovnání cen.
Na závěr bych se ještě chtěl dostat k investicím, které meziročně vzrostly o 30 procent. Jaká je očekávaná návratnost hlavních projektů a kdy začnou přispívat k EBITDA?
Ten 30procentní nárůst se týká asi tří oblastí. Je to jednak distribuce, kde je návratnost relativně rychlá, protože v momentě, kdy ta investice jde do provozu, tak generuje regulovaný výnos. Je to jak distribuce elektrická, tak plynová. Další část toho nárůstu je v oblasti transformace teplárenství a do projektu ZEVO (zařízení pro ekologické využití odpadu) v Mělníce, kde je návratnost delší. A pak je zde třetí část: jaderné palivo, které se pořizuje formou majetku, protože se odepisuje, má použitelnost delší než rok. A tam je to spíše o časování toho nákupu. Máme tam meziroční nárůst přes 50 procent, ale je to spíš tím, že jsme toho paliva koupili méně loni a více teď. A samozřejmě je to palivo, takže ta návratnost je relativně rychlá.
Co pro vás znamená prodloužení provozu Dukovan i Temelína na 80 let? Jaký dodatečný CAPEX si to vyžádá a kolik tím skupina získá?
Je to rozhodně nejméně rizikový projekt, co se týká jaderných zdrojů. To znamená, že CAPEXy samozřejmě nebudou nijak zanedbatelné, budou relativně zásadní, ale prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren je pořád to nejlepší, co můžeme udělat. Je to nejziskovější věc, takže určitě to dává smysl a jsme rádi, že můžeme mířit na těch 80 let.