Saldo státního rozpočtu v příštím roce představuje viditelné zlepšení proti letošku. Velkou část rozpočtové konsolidace ale pohltí nové výdaje, v konsolidačním úsilí proto bude nutné pokračovat. V hodnocení návrhu rozpočtu to dnes uvedla Národní rozpočtová rada. Kritizovala zvýšení očekávaných příjmů rozpočtu mezi předložením návrhu do vlády a jeho schválením, podle rady to působí netransparentně.
Vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard
korun, letos plánuje hospodařit s deficitem 295 miliard
korun. V poměrném vyjádření by měl schodek v příštím roce být 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtová rada tento odhad považuje za věrohodný při současných predikcích budoucího vývoje. "I při nenaplnění všech předpokladů ohledně hospodaření místních vlád a systému zdravotního pojištění by se měl celkový schodek pohybovat pod úrovní 2,5 procenta
HDP. Jde o viditelné zlepšení oproti roku letošnímu, kdy je očekáván schodek ve výši 3,6 procenta
HDP," uvedla rada.
Zároveň ale upozornila, že strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o vliv ekonomického cyklu, se snižuje jen minimálně na 2,2 procenta
HDP z letošních 2,3 procenta
HDP. "V systému veřejných financí tak zůstává i nadále zabudována silná strukturální nerovnováha, která bude muset být řešena v období po celkové implementaci stávajícího balíčku, tedy po roce 2025," upozornila rada.
Rozpočtová rada také kritizovala skutečnost, že se očekávané příjmy rozpočtu zvýšily o 19 miliard
korun mezi předložením návrhu rozpočtu do vlády na konci srpna a jeho schválením na konci září. Podle ministerstva financí příjmy rostou s ohledem na očekávané zvýšení počtu zahraničních zaměstnanců v Česku, a tím i vyššího výběru daní a povinného pojistného. Rada to ale považuje za netransparentní. "Není důvod předpokládat, že se během září objevily zásadní nové informace o očekávaném daňovém a pojistném inkasu v roce 2024, které nebyly k dispozici na konci srpna," konstatovala rada.
Upozornila také na to, že v rozpočtu roste význam nedaňových příjmů, jako jsou dividendy či příjmy z prodeje emisních povolenek. Predikce těchto příjmů nepodléhá posouzení Výboru pro rozpočtové prognózy, což rada považuje za rizikové. Výnosy z prodeje emisních povolenek navíc nelze použít na krytí běžných výdajů rozpočtu, jsou vázané na opatření k omezení negativních dopadů klimatických změn.
Kritika rady míří i na skutečnost, že stejně jako letos vláda předpokládá částečné dluhové financování Státního fondu pro rozvoj dopravní infrastruktury. Podle ní je to netransparentní. "Důsledkem mimo jiné je, že nelze korektně srovnávat salda státního rozpočtu v čase. Pokud je použit výše uvedený postup, opticky dochází ke zlepšování salda státních rozpočtů, ale věcně se situace veřejných financí nezlepšuje," uvedla rada.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.