Jak vypadá škola, kde studenti nejsou objekty, ale partnery ve vzdělávání? Proč na smíchovskou střední chodí udání a proč její ředitel Radko Sáblík věří, že škola má být socializační organizací, a ne továrnou na znalosti? Nový díl MakroMixéru přináší rozhovor s mužem, který se nebojí bourat zažité pořádky a měnit české školství zevnitř. A předtím ještě tradičně tři témata z ekonomiky pro hlavního ekonoma Patrie Honzu Bureše.
Silná a odolná koruna
Česká koruna je opět silnější a relativně odolná vůči řadě globálních šoků, což v době dovolených může znít jako dobrá zpráva. „Je to v důsledku primárně slabého globálně slabého dolaru, které dělá ze všech středoevropských měn daleko atraktivnější zboží,“ uvádí hlavní ekonom Patrie Jan Bureš. Jako druhý důležitý faktor zmiňuje konzervativní měnovou politiku České národní banky. Ale i globální napětí už trochu polevuje – končí válka na Blízkém východě a také obchodní napětí mezi Evropou a Spojenými státy zmírňuje. „Vypadá to, že k nějaké formě dohody na tom, že se ta situace nebude dál eskalovat, dojde,“ domnívá se ekonom.
Ceny bytů budou dále růst
Ceny bytů v České republice pokračují v prvním kvartále tohoto roku v rychlém růstu. „Je to do značné míry o slabé nabídce, slabé výstavbě v těch místech, kde je poptávka hodně silná,“ říká Bureš s odkazem na metropole, jako je Praha a Brno. Část viny má podle něj i spekulativní poptávka, „ale gró toho problému je ve slabé výstavbě, a tam se nic pozitivního pro nejbližší dva roky nerýsuje,“ dodává s tím, že tento rok očekává růst kolem 8 % a příští rok okolo 5–6 %.
Produktivita je o šikovných lidech
Produktivita v české ekonomice roste, přičemž ji ovlivňují mimo jiné také inovační cykly. „Ve finále potřebujete, aby někdo šikovný ve firmách nově dostupné technologie vzal a udělal z nich něco, co přinese užitek,“ uvedl Bureš. To následně vede k vyšším reálným příjmům a roztočí to i jiná soukolí v ekonomice.
Studenti jako partneři
Český systém vzdělávání poskytuje školám velkou autonomii, říká ředitel smíchovské Střední průmyslové školy a gymnázia Radko Sáblík. „Já se snažím jít na hranu a hledat stále způsoby, jak přizpůsobit systém době, která teď je a která se dynamicky vyvíjí,“ podotýká Sáblík.
V hodnocení OECD českého vzdělávacího systému vyčníváme v tom, že žáky škola nebaví. „Hlavní princip je, že studenti nejsou objekty vzdělávání, ale partneři ve vzdělávání, čili se na tom s námi podílejí,“ uvádí Sáblík. Jeho škola částečně přenáší zodpovědnost za vzdělávání na studenty, dává jim prostor a podporuje je v jejich aktivitách. Zavedla například kombinované studium, kdy jsou studenti čtyři dny prezenčně ve škole a pátek mají samostudium. „Téměř 50 % studentů odmaturovalo s vyznamenáním, i přesto, že měli kombinovanou výuku, takže na výsledcích se to nepodepsalo.“
Učitelé z praxe a inspirace vrstevníků
Polovina učitelského sboru ve smíchovské škole jsou bývalí absolventi, kteří působí i jako odborníci z praxe. „Ti lidé tam jsou většinou na částečné úvazky, většinou přitom ještě studují, někdo z nich i podniká, a svým mladším vrstevníkům předávají zkušenosti přímo z praxe, což zároveň slouží jako ten příklad dobré praxe. Hele, když mu je 20 a on už má firmu a něco dělá, tak proč já bych nemohl,“ uvádí Sáblík. Mezi hodnoty, které se snaží předávat, patří nevzdávat se při neúspěchu, být připraven vystoupit z komfortní zóny a umět prodat svou myšlenku.
Projekty, které dávají smysl
Jako příklady projektů pro studenty jmenuje ředitel coworkingové centrum s inkubátorem startupů, vlastní mediální dům, pilotní obor kybernetická bezpečnost, kde je třída hackerům, či program na umělou inteligenci. Jako negativum ale vnímá Sáblík následný nástup absolventů na vysokou školu. „Já mám strach, že to pro ně bude trošku krok zpátky a že pak utečou, že tam nezůstanou.“
Motivace a individualizace
„Všechny děti jsou zvídavé a touží po vzdělání do doby, než vstoupí do školského systému,“ cituje Sáblík a dodává, že proto je nutné vytvořit motivační prostředí, hledat u dětí už od začátku, co je jejich silná stránka a dát jim možnost zažít úspěch. U méně talentovaného žáka na určitý předmět je podle něj důležité, aby prošel základy, a věnoval se jiným předmětům, kde ten talent má. „Tohle bohužel není možné, nebo se to nerealizuje, a souvisí to i s počtem dětí ve třídách.“
Propojení praxe se školou
Škola také spolupracuje s firmami a působí jako garant. „Naši parta studentů tvoří novou webovou stránku ministerstva školství. Tam je dohoda mezi ministerstvem školství a školou a škola to garantuje a má z toho určitým způsobem provizi.“ Mnoho studentů má živnost a pracuje s firmami napřímo či přes školu jako zprostředkovatele. „Právě tím, že tam něco dělají, tak se něco naučí a pak to mohou předávat dál,“ dodává ředitel. „Škola podle mého názoru do budoucna nebude ani tolik o předávání informací, ale bude to socializační organizace.“
Odpor a udání
Na Sáblíkovu školu přišlo 54 udání a mnozí ředitelé jiných škol ho nenávidí. „Ta udání jsou ze dvou zdrojů. Jedno může být z řad učitelů z všeobecně vzdělávacích předmětů, kterým bouráme určité zvyky, a z toho může pramenit strach, který chtějí zastavit tím udáním,“ uvádí ředitel. Druhým zdrojem udání jsou další školy. „Chodí k nám studenti z různých jiných škol, můžou přijít do coworkingového centra a podobně. No, a vidí, jak to tam vypadá, pak se vrátí na naši školu a ptají se, jak to, že to na Smíchově jde?“
Autonomie a rozdíly mezi školami
Česko má podle OECD jedny z největších rozdílů v kvalitě školského systému v jednotlivých regionech i v rámci samotných regionů. To podle Sáblíka souvisí s vysokou mírou autonomie, kterou školy mají, ale zároveň s nedostatečným systémovým vedením. „Ministerstvo vydalo rámcové plány, ve kterých učíme, ale nemá žádný dosah do konkrétní školy,“ říká Sáblík. Zdůrazňuje, že ředitel má opravdu vysokou míru autonomie a že jeho případné odvolání může vzbudit mediální poprask, a proto se do toho téměř nikdo nepouští.
„No, a pak je tady otázka vůbec přístupu ke vzdělávání, kdy se mi zdá, že lidé de facto byli spokojeni s tím, jak chodili do školy,“ pokračuje ředitel. Podle něj si společnost často neuvědomuje, co je skutečným cílem vzdělávání. „Cílem a smyslem vzdělávání je připravit konkrétního člověka na reálný život,“ dodává.
Školství jako stařenka o holi
Radko Sáblík v roce 2018 napsal knihu Učit jde i jinak aneb školství je jak stařenka o holi, ve které popisoval potřebu zásadní proměny českého vzdělávacího systému. O sedm let později se s nadsázkou vrací k tehdejšímu přirovnání. „Myslím si, že ta stařenka je v podobné kondici, jako byla před sedmi roky,“ říká Sáblík. Přesto však neztrácí naději – má téměř dopsaný druhý díl knihy, ve kterém reflektuje i nástup umělé inteligence a její dopad na vzdělávání.
Výstupy z podcastu MakroMixér naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Podcasts, YouTube (Music) či SoundCloud. Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!
