Proč se Němci bojí migrace a zároveň ji potřebují? Co chystá na zotavení ekonomiky nová vláda? Jak je to s možností vrátit se k jaderné energii, proč je stále tak patrné dělení na západ a východ a co má od dnešního Německa čekat Česká republika? Hostem aktuálního dílu podcastu MakroMixér je Tomáš Nigrin, docent Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jako obvykle se hlavní ekonom Patria Finance, Jan Bureš, na začátek zaměřil na tři klíčová makroekonomická témata posledních dní. Prvním z nich je oslabení amerického dolaru, které je důsledkem několika faktorů. Bureš vysvětluje, že "chaos z politik Donalda Trumpa dostoupil mezních hodnot," což vede investory k větší skepsi ohledně slibovaných celních opatření a regulatorní nejistoty ve Spojených státech. Tento vývoj se již projevuje v posledních amerických ekonomických číslech a snižuje růstové odhady.
Druhým tématem jsou německé volby, které podle Bureše nedopadly velkým zklamáním. Investoři nyní sázejí na výrazný nárůst rozpočtových výdajů v Německu, což by mohlo pozitivně ovlivnit německý růst, zároveň to ale zvýšuje výnosy eurových dluhopisů. Infrastrukturní investice budou podle ekonoma mít poměrně výrazný pozitivní přesah do německé ekonomiky, naopak dopad investic do obrany bude o poznání menší, protože z nějakých 80 procent jsou v Německu kryté dovozy. Bureš odhaduje, že dodatečné výdaje by mohly podpořit německou ekonomiku kumulativně o 2-3 % HDP v letech 2026-2027.
Třetím tématem jsou možná cla na automobilový průmysl, která by mohla mít negativní dopad na evropské ekonomiky, zejména na ty exportně orientované. Bureš upozorňuje, že nejvíce by byla zasažena slovenská ekonomika, která má významnou expozici vůči americkému trhu. Naopak Česká republika by byla postižena méně, protože její automobilový sektor není tak výrazně orientován na USA. „Podle našich propočtů by dopad na českou ekonomiku byl zhruba pětinový oproti tomu, co by čekalo Slovensko,“ doplnil Bureš.
Hostem nového dílu Makromixéru je Tomáš Nigrin, docent Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a v začátku podcastu se zaměřil na aktuální problémy, které sužují Německo. Podle Nigrina je situace v Německu složitá, ale ne beznadějná. "Já se domnívám, že ta situace zase není tak špatná," uvedl Nigrin, když porovnával současný ekonomický pokles s předchozími krizemi.
Nigrin zdůraznil, že Německo čelí mnoha vnitřním i vnějším krizím, které ovlivňují jeho ekonomiku. "Drahé energie, drahé bydlení, drahé potraviny," vyjmenoval problémy, které trápí Němce stejně jako obyvatele České republiky. Růst cen energií začal po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 a i když ceny postupně klesají, stále jsou vyšší než dříve. "Německo má relativně velký podíl těžkého průmyslu, který je energeticky náročný, a ceny se tam projevují do výroby," vysvětlil Nigrin.
Společenské změny a migrace
Dalším významným tématem, které Nigrin rozebíral, byla migrace. Podle něj je migrace pro Německo nezbytná, protože německá populace stárne a země potřebuje pracovní sílu. "Německo potřebuje 400 000 pracovních sil ročně," uvedl Nigrin. „Ty odhady jsou takhle vysoké, protože německá populace stárne a jestliže Němci chtějí zachovat úroveň své ekonomiky, potřebují dělníky, potřebují lidi do sociálních služeb, tak musí do Německa přicházet pracovníci,“ přibližuje Nigrin. Připomněl také migrační krizi z roku 2015, kdy do Německa přišel milion lidí během několika měsíců a téma migrace v souvislosti s tím získala negativní konotaci. "Ale migrace je pro německou ekonomiku nutná věc," zdůraznil.
Celkově Nigrin vidí situaci v Německu jako komplex mnoha problémů, které se navzájem prolínají. "Společenské změny neprobíhají snadno," uzavřel. Podle něj Německo potřebuje více času na adaptaci a řešení těchto výzev. Nigrin také upozornil na frustraci Němců z nedodržování pravidel. Německý systém vyřizování azylových přihlášek byl přehlcen a stát nedokázal vynucovat vlastní pravidla. "Němci jsou na pravidla velmi citliví," řekl Nigrin. Podle něj je běžný pocit, že Němci musí plnit pravidla, zatímco na některé skupiny lidí pravidla neplatí. "To přináší pocity frustrace," dodal.
Hrozivě podfinancovaná infrastruktura a armáda
Dvojkoalice, která by měla v Německu vládnout, plánuje větší změny v rozpočtové politice, větší investice do infrastruktury a s tím spojenou reformu dluhové brzdy, která povoluje maximální zadlužení na 0,33 % HDP ročně. Nigrin poukazuje na to, že dluhová brzda byla v Německu přijata v reakci na vývoj v Řecku, kdy se zachraňovalo euro, a kdy Němci chtěli ukázat fiskální kázeň. „Ale investice jsou potřeba pro rozjezd ekonomiky,“ podotýká Nigrin s tím, že tato potřeba přišla spolu s krizí během covidu, energetickou a bezpečnostní krizí a poklesem ekonomiky.
Pokud by se ale nepodařilo koalici změnu dluhové brzdy vyjednat, tak by se „ta pozitivní reakce trhu, kterou jsme viděli v posledních několika dnech, za kterou stály zisky eura i německých akcií, by se s vysokou pravděpodobností otočila“, reaguje Bureš.
Podle Nigrina je v Německu podfinancovaná armáda a infrastruktura. „Bundeswehr je hrůzivě podfinancovaný. Kdykoliv se mělo v minulých letech někde spořit nebo škrtat, tak to byla armáda,“ vysvětluje Nigrin. A „podle posledních studií OECD je německá konektivita, ať už k internetu nebo k mobilním sítím, o poznání horší, než v Česku,“ dodává Bureš. „V době koronavirové pandemie si německé úřady mezi sebou faxovaly,“ ilustruje situaci Nigrin a podle něj je to způsobeno tím, že si neuvědomili, že jim jako ujíždí vlak.
Mrtvé jádro?
„Poslední jaderné elektrárny měly být zavřeny na jaře 2022 v době, kdy vypukla ruská válka na Ukrajině a potom byly prodlouženy vlastně až do jara 2024,“ uvádí Nigrin s tím, že nevidí žádné signály, že by se jednalo o tom, že se znovu rozjedou, přitom sázka na obnovitelnou energii je nestabilní. „Odklon od jádra doprovázel odklon Siemensu od rozvoje té technologie, vývoje, takže i technologicky by byl opětovný příklon k jádru drahý.”
Automotive zaspal
“Rozvoj čínské elektromobility ukazuje, že v Evropě nestíháme. Auta z naší produkce jsou třeba kvalitní, ale jsou drahá,” domnívá se Nigrin. A dodává, že Green Deal a přechod na elektromobilitu může i znamenat, že řada požitků, které máme, se zdraží.
Odbory jako klíčový hráč
Německý automobilový průmysl prochází zásadní transformací, která souvisí s přechodem na elektromobilitu a digitalizaci. Podle historika Tomáše Nigrina, který se specializuje na Německo, se však ukazuje, že velké automobilky, jako je , mají problém s restrukturalizací. Významnou roli v tomto procesu hrají odbory, které mají v Německu daleko silnější slovo než například v Česku. „Odboráři jsou sžití s firmou a nechtějí ji zničit, ale zároveň hájí zaměstnance, takže restrukturalizace je složitější,“ vysvětluje Nigrin.
Byznys a politika: Prospěšné propojení, nebo brzdící faktor?
Dalším faktorem, který podle něj brzdí inovace, je těsné propojení byznysu s politikou. Například bývalý kancléř Gerhard Schröder byl kvůli svým vazbám na automobilový sektor přezdíván „autokancléřem“. „To je ale běžné i v jiných zemích. Otázka je, zda to pomáhá, nebo naopak vede ke stagnaci,“ dodává Nigrin. Podobné propojení bylo patrné i v železničním sektoru, kde úzké vazby vedení Deutsche Bahn na ministerstvo dopravy dlouho bránily liberalizaci.
Dopady krize na regiony
Současná nejistota v německé ekonomice se promítá i do regionů závislých na automobilovém průmyslu. Například město Ingolstadt, kde sídlí automobilka Audi, bylo zvyklé na masivní finanční příspěvky od firmy, ale nyní se příjmy snižují, což dopadá na veřejný sektor. Podle Nigrina je situace podobná jako v Česku s Mladou Boleslaví a Škodovkou. „Pokud se firmě nedaří, první na řadě jsou peníze na podporu místních aktivit,“ upozorňuje.
Rozdělené Německo: Ekonomická modernizace nestačí
Další velkou otázkou je rozdělení mezi západem a východem Německa. Přestože východní část země prošla ekonomickou modernizací, mnozí obyvatelé se stále cítí být občany druhé kategorie. „Mají opravené školy, nemocnice i silnice, ale cítí, že se o ně politici příliš nestarají. To se projevuje i ve volbách, kde často volí extrémní strany,“ říká Nigrin. Tato situace připomíná rozdíly mezi Čechy a Slováky v bývalém Československu – i zde se ukazuje, že sjednocení dvou odlišných částí země není jen ekonomickou, ale i společenskou výzvou.
Rozdíly mezi spolkovými zeměmi
Německo je podle Nigrina mnohem více heterogenní než Česká republika. „I po oficiálním sjednocení roku 1871 trvalo řadu desetiletí vnitřní sjednocení, včetně měny či celní politiky.“ Dodnes zůstává Německo podle akademika mnohem rozdílnější jazykově, kulturně, z hlediska víry. Jižní Německo jako Bavorsko, Bádensko, Württembersko mají vyšší podíl malých firem, místních podnikatelů, kteří zásobují okolí. „To v Česku znám jen od manželky ze Slovácka, v Praze či Středních Čechách vůbec,” říká Nigrin s tím, že to má vliv na strukturu ekonomiku.
Vztahy Čechů a Němců
„Myslím, že jsme pro Němce dobrými sousedy, že nás mají rádi. I když si musíme uvědomit, že vůči tomu devadesátimilionovému státu jsme prostě malí," pokračuje expert s tím, že rovnocennější vztah k nám mají třeba Sasové s podobnou historickou zkušeností.
U ekonomicky vyspělejšího Bavorska, které má 16 milionů obyvatel, si Nigrin myslí, že je rozdíl mnohem větší. „Tam pak může být partnerem česká vláda, ne Karlovarský nebo Plzeňský kraj, což ale rozvětvuje diplomacii do několika rovin, uvážíme-li ještě vztahy se spolkovou vládu v Berlíně.“
Vlakem do Německa
Pro posluchače mohou být zajímavé vysokorychlostní tratě, o kterých se dnes mluví. I naše tratě se koneckonců budou napojovat na existující síť v Německu. Německá železnice se potýká s problémy kvůli zavedení tzv. Deutschlandticket za necelých 60 eur měsíčně, upozorňuje Nigrin, což však vedlo k obrovskému přetížení systému a rozpadu spolehlivosti. “České dráhy ten vlak aspoň odvezou, i kdyby měl čtyři hodiny zpoždění; Němci naopak mají vlastnost, že takový vlak rovnou zruší a postarej se o sebe sám.“
Jedno z velmi nekvalitních spojení je podle hosta bohužel směrem na Mnichov, kde však může pomoci přesoutěžení v řádu let. „Z něj ale máme páteřní vysokorychlostní tratě na Norimberk, Frankfurt a Kolín, což může být skvělý zážitek. Můžeme si užít rychlost 320 km/h s výhledem na krajinu bez nekonečných ochranných zdí proti hluku,“ uzavírá docent na FSV UK.