Česko bude chtít využít evropské peníze vyčleněné na další období mezi lety 2028 až 2034 například na dokončení strategické dopravní infrastruktury, zajištění energetické bezpečnosti nebo na zdravotnictví. Vláda bude chtít místo plošné podpory různých oblastí soustředit více peněz na méně priorit. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) o tom po dnešním jednání vlády informovalo v tiskové zprávě. Kabinet dnes schválil přípravu Národního a regionálního partnerského plánu, který má být po roce 2028 stěžejním strategickým dokumentem pro směřování peněz z EU.
Kromě výstavby dopravní sítě, snižování energetické náročnosti či zdravotnictví bude mezi hlavní priority patřit také podpora výzkumu, inovací pro podniky s vyšší přidanou hodnotou, digitalizace státu a ekonomiky včetně kybernetické bezpečnosti, dostupné bydlení a rozvoj regionů. Významnou oblastí pak podle MMR zůstane také vzdělávání a příprava pracovní síly. Mezi evropské požadavky patří také vyčlenění peněz na klimatické a environmentální cíle či na sociální politiku a podporu méně rozvinutých regionů.
Evropská komise podle tiskové zprávy navrhuje pro období 2028 až 2034 výrazně změnit dosavadní systém. Současnou Dohodu o partnerství a jednotlivé operační programy má nahradit jeden Národní a regionální partnerský plán, který spojí investice z politiky soudržnosti, zemědělství, rybářství a dalších evropských politik.
Evropské fondy se pak podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) po roce 2028 zásadně změní. Proměna nastane například ve způsobu financování. Čerpání peněz již nemá být založeno především na proplácení skutečných výdajů na projekty. Evropské prostředky budou více navázány na konkrétní výsledky, milníky a plnění dohodnutých reforem. Pokud pak stát podle MMR stanovených výsledků nedosáhne, ponese vyšší finanční odpovědnost.
"Chceme podporu více koncentrovat, méně ji rozmělňovat a evropské prostředky využívat tam, kde přinesou měřitelný dlouhodobý efekt. Nová pravidla znamenají, že musíme být při přípravě výrazně přesnější než dříve. Nestačí určit, na co chceme peníze použít. Už při vyjednávání budeme muset vědět, jakého výsledku chceme dosáhnout. Proto chceme do evropského plánu prosadit především takové změny, které Česká republika sama považuje za potřebné,“ uvedla Mrázová.
V roce 2025 byl připraven takzvaný Strategický rámec politiky soudržnosti, který byl podle MMR v posledním půlroce ještě rozpracován. Loni tehdejší vláda Spolu a STAN řešila, zda peníze z EU budou po roce 2027 rozděleny mezi více činností, nebo zda více peněz získá menší počet priorit. Kabinet v červenci loňského roku nerozhodl, jakým směrem se Česko vydá, k projednání zůstaly obě možnosti. Mezi hlavní priority, které je třeba podpořit z evropských peněz, patřila podle strategického materiálu například obrana a odolnost. Do této aktivity patří kromě jiného podpora vojenské mobility, výstavba kritické infrastruktury či připravenosti obyvatelstva na krize.
V aktuálním období pro roky 2021 až 2027 má Česko k dispozici z EU 527,3 miliardy korun (21 miliard eur). Kolik Česko získá pro další sedmileté období, zatím není známo. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale v dubnu uvedl, že pro Česko počítá unijní rozpočet s jedním z nejvyšších poklesů mezi členskými zeměmi, a to nominálně o pětinu.
Evropský parlament ve Štrasburku v dubnu schválil navýšení příštího sedmiletého rozpočtu o deset procent oproti 1,8 bilionu eur (téměř 44 bilionů korun), které loni navrhla Evropská komise. Česká republika je stále čistým příjemcem z unijního rozpočtu, ale v souvislosti s tím, jak země bohatne, už tomu tak v dalších letech nemusí být, uvádějí analytici. Za loňský rok obdrželo Česko z rozpočtu EU o 31,1 miliardy Kč více, než odvedlo, uvedlo dříve ministerstvo financí. Při započítání příjmů z dočasného Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) za 46,8 miliardy korun dosáhla celková čistá pozice Česka vůči EU kladného salda 77,9 miliardy korun.