Venezuela zvažuje odchod z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), což by znamenalo další ránu pro kartel, na jehož založení se před více než šedesáti lety země podílela. Myšlenka na odchod byla tématem rozhovorů s americkými úředníky, žádné rozhodnutí však zatím nepadlo. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg.
Odchod Venezuely z OPEC by zdůraznil zásadní obrat v politice této jihoamerické země po svržení dlouholetého prezidenta Nicoláse Madura. Spojené státy zároveň jednají s venezuelskou vládou o získání významného podílu v tamních ropných polích. Podle zdrojů obeznámených s jednáním se zvažuje i možnost pronájmu několika ložisek na 100 let. Takový zásah by byl bezprecedentním rozšířením amerického vlivu na ekonomiku jiné země.
Venezuela bývala významným členem OPEC, její vliv ale v posledních letech výrazně oslabil kvůli americkým sankcím a problémům v domácím ropném průmyslu. V červenci země těžila podle průzkumu Bloombergu 1,16 milionu barelů ropy denně, což je méně než polovina produkce z doby před deseti lety. Letos však těžba opět roste.
Případný odchod Venezuely z kartelu OPEC by kvůli nízké těžbě zřejmě neměl na světové ceny ropy bezprostřední výrazný dopad. Pro kartel by ale znamenal další ránu v době, kdy se jeho členové stále více bouří proti omezením spojeným s členstvím. Před čtyřmi měsíci opustily OPEC Spojené arabské emiráty, čímž ohrozily jednotu skupiny a její vliv na ceny ropy.
Odchod Venezuely by tak mohl dál prohloubit pochybnosti, zda OPEC, vedený Saúdskou Arábií, dokáže i nadále držet spolu a ovlivňovat ceny ropy. Podle jednoho ze zdrojů navíc někteří američtí představitelé vidí možnost vytvořit z USA a Venezuely ropnou velmoc, která by výrazně omezila vliv kartelu OPEC. Venezuela by se zároveň mohla soustředit na zvyšování těžby bez případných budoucích limitů OPEC, což by v delším období mohlo přispět k nižším cenám ropy, ale také pomohlo Washingtonu realizovat jeho plány pro ropný sektor této země bez omezení vyplývajících ze závazků vůči kartelu. V současnosti Venezuela nepodléhá žádným těžebním limitům kartelu kvůli výraznému poklesu těžby v posledních letech.
Případný odchod Venezuely z OPEC by mohl otevřít cestu americkým i dalším zahraničním těžařům k většímu zapojení do obnovy jejího ropného průmyslu. To by v příštích letech mohlo zvýšit světovou nabídku ropy a přispět k nižším cenám. Bylo by to vítězstvím i pro amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je dlouhodobým kritikem OPEC a jeho schopnosti tlačit vzhůru ceny ropy a náklady na pohonné hmoty pro americké spotřebitele.
Vztahy mezi USA a Venezuelou se po svržení Madura na začátku ledna výrazně změnily. Z původní izolace se stalo partnerství, v jehož rámci Washington obnovil diplomatické styky a získal značný vliv na těžební politiku Venezuely. Americká společnost své působení v zemi navíc letos výrazně rozšířila.
Venezuela patřila v roce 1960 k pěti zakládajícím členům OPEC a sehrála významnou roli také při vzniku širší aliance OPEC+ v roce 2016, kdy se k alianci připojilo mimo jiné Rusko. Kartel hrál od svého vzniku významnou roli na světových trzích s ropou, od arabského ropného embarga v 70. letech až po masivní snížení těžby, které stabilizovalo ceny a pomohlo velké části globálního ropného průmyslu v době pandemie nemoci covid-19.
V posledních letech vliv kartelu slábne. Je to hlavně kvůli rostoucí těžbě z břidlic v USA či rozsáhlým nálezům suroviny v Guyaně a Brazílii, které jeho podíl na světové těžbě postupně snižují.