Německý statistický úřad dnes potvrdil dubnové zvýšení spotřebitelských cen o 0,1% meziměsíčně a 1,6% meziročně. Podle údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie (HICP) se ceny v dubnu meziměsíčně nezměnily, meziročně rostly také o 1,6%. Vývoj spotřebitelských cen u našeho největšího souseda vykazují v dubnu téměř shodné tendence jako v ČR. V ČR rostly totiž ceny bez zahrnutí regulovaných položek v dubnu také o 0,1%.
Podle Českého statistického úřadu dosáhl meziroční přírůstek průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen zemí EU v březnu stejně jako v únoru 2,3 %, podle nejnovějších informací došlo v dubnu k poklesu na 2,2%. V ČR dosáhl v březnu meziroční růst HICP 3,3 % tj. o 0,1 procentního bodu méně než v únoru. Z jednotlivých zemí EU byl v březnu zaznamenán nejnižší meziroční přírůstek HICP ve Velké Británii (1,5 %), nejvyšší v Irsku (5,1 %).
Německé údaje signalizují klesající míru inflace, když v březnu ceny vzrostly meziměsíčně o 0,2% a roční inflace činila 1,8%. V dubnu klesaly v Německu stejně jako v ČR ceny potravin (o 0,1%) a rekreace a zábavy (-1,9%). Naopak ceny alkoholických nápojů a tabáku, které u nás byly tahounem indexu směrem nahoru, když vzrostla cena piva, rostly v Německu jen o 0,1%. Směrem nahoru působily na index ceny dopravy (+1,2%), které rostly díky růstu cen ropy na světových trzích. Topný olej a pohonné hmoty podražily o 13,9% od prosince 2001.
V Evropské centrální bance sílí hlasy obávající se inflace, přestože Německo patří k zemím s nižší úrovní a dynamikou růstu cen. ECB by ráda viděla inflaci v Eurozóně pod 2% a počítá s tím, že se inflace v polovině tohoto roku k této hladině alespoň přiblíží, i když pouze díky statistickým efektům, neboť minulý rok ve stejném období prudce vzrostly ceny potravin. Největšími riziky pro centrální banku jsou volatilní ceny ropy a jejich růst v důsledku neutichávajícího napětí na Blízkém východě a dále mzdové tlaky, v poslední době v souvislosti se stávkami v Německu. Vše je jednoduše shrnuté výrokem Wima Duisenberga, prezidenta ECB: „výhledy cenové stability jsou letos daleko méně příznivé než vypadaly koncem roku“. Na posledním svém zasedání ponechala ECB klíčovou sazbu beze změny na 3,25%, zvýšení se očekává v srpnu – centrální banka si „hýčká“ hrozbu zvýšení sazeb jako nástroj tlaku na vyjednávání o mzdách (snaží se tlačit vyjednané mzdy níže).
Radim Krejčí