Schodek státního rozpočtu blížící se 400 miliardám korun, nedostatečné investice do vzdělávání, tlak čínské konkurence na evropské automobilky i nástup umělé inteligence. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar v podcastu MakroMixér vysvětluje, proč Česku chybí dlouhodobá strategie, kde vidí největší rizika pro průmysl a proč se podle něj česká ekonomika bez zahraničních pracovníků neobejde. Poslechněte si celý rozhovor.

Tři otázky pro Honzu Bureše

U schodku státního rozpočtu na příští rok ve výši 386 miliard korun představuje podle Jana Bureše, hlavního ekonoma ČSOB, problém především skutečnost, že vláda podle něj nedokáže dostatečně prioritizovat výdaje. „Nemůže být prioritou všechno,“ uvedl ekonom ČSOB. Varoval zároveň, že takto expanzivní fiskální politika může v období rostoucích cen energií zvyšovat inflační tlaky a vytlačovat soukromé investice.

Takováto výše schodku je problémem zejména ve chvíli, kdy rostou inflační tlaky, zdůrazňuje ekonom. V důsledku geopolitických konfliktů rostou ceny energií na burzách a přes sekundární dopady se promítnou do dalších částí ekonomiky, včetně například cen potravin, které vytlačuje i letošní sucho. "Já si myslím, že ta inflace se bude v průměru příští rok pohybovat mezi 3 a 4 %," říká Bureš.

To ovšem podle Bureše automaticky neznamená zvyšování sazeb ČNB. "Když by energetický šok odezněl a neviděli jsme tam nějaké výraznější sekundární dopady, tak je třeba si uvědomit, že sazby na úrovni 3,75 už trochu tu ekonomiku brzdí a působí restriktivně," uvádí Bureš. 

Rozpočet z pohledu průmyslu

Bohdan Wojnar připouští, že rozpočet obsahuje i některé pozitivní prvky. Za důležité označil pokračující podporu infrastruktury či řešení části energetických nákladů podniků. Za zásadní problém však považuje absenci věrohodného plánu konsolidace veřejných financí. „Do dalších let nevidíme úplně věrohodnou představu o tom, jak rozpočty konsolidovat,“ upozornil. Podle něj zároveň dlouhodobě zaostává financování oblastí, které budou rozhodovat o budoucí konkurenceschopnosti země. „Celou oblast aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací nejsme schopni dostat na lepší růst,“ kritizoval.

Politika myslí na volební období, ne na dekády

Právě nedostatek dlouhodobého strategického uvažování označil Wojnar za jeden z největších problémů českého veřejného sektoru. „Vlády v České republice nejsou vždy schopny myslet s tím velkým přesahem,“ řekl. Podle něj se politické rozhodování příliš často omezuje na horizont jednoho volebního období. Důsledkem je situace, kdy se strategie sice připravují poměrně kvalitně, ale následně selhává jejich realizace. „Nemůžeme jeden rok podpořit něco a druhý den to zase rušit,“ poznamenal Wojnar.

Jako příklady dlouhodobě odkládaných reforem zmínil penzijní systém, rozpočtové určení daní, strukturu veřejné správy nebo reformu školství. Řada návrhů podle něj skončila v minulosti „v odloženém koši“, přestože jejich potřeba byla dlouhodobě zřejmá. 

Vzdělávání zůstává slabým místem

Velkou část debaty věnovali hosté trhu práce a vzdělávání. Právě zde vidí Svaz průmyslu jednu z největších hrozeb pro budoucnost české ekonomiky. Wojnar kritizoval zejména nedostatečnou podporu celoživotního vzdělávání. „Máme velký problém u vzdělávání těch starších. Nemáme problém u těch mladých, ale máme problém u lidí ve věku 40, 50 i více let,“ uvedl. Podle něj se tato oblast do rozpočtových priorit prakticky nepromítá, přestože stárnutí populace bude vyžadovat průběžné doplňování kvalifikace zaměstnanců během celé kariéry. „Jsme hodně reaktivní. Když je opravdu velký průšvih, tak hledáme rychlé řešení,“ řekl Wojnar.

Český automotive zatím odolává

Přestože evropské automobilky čelí tlaku konkurence i drahé transformaci, český sektor podle Wojnara stále vykazuje dobré výsledky. „Český automotiv mi dělá radost,“ uvedl. Připomněl, že spojení Škody Auto s Volkswagenem po roce 1990 přineslo zásadní impuls nejen samotné automobilce, ale i celému dodavatelskému řetězci. Současně však upozornil na rostoucí rizika. Největší výzvu představuje nástup čínských výrobců, kteří těží z technologického náskoku v bateriích, softwaru i elektromobilitě. „Bitva se odehrává na našem vlastním dvorečku,“ varoval. Podle něj si ještě před několika lety jen málokdo dokázal představit, že čínské automobilky budou v Evropě získávat významné tržní podíly. Dnes je však jejich přítomnost stále viditelnější.

Evropa hledá odpověď na Čínu

Wojnar se vyslovil pro debatu o větší ochraně evropského průmyslu. „Nemůžeme úplně ten dvorek otevřít dokořán bez jakýchkoliv regulací,“ uvedl. Připomněl, že evropské firmy v minulosti neměly v Číně zdaleka tak otevřený přístup na trh, jaký dnes Evropa nabízí čínské konkurenci. Současně upozornil, že problémy evropského automobilového průmyslu nejsou způsobeny pouze zahraniční konkurencí. Svou roli podle něj hrají také regulace, byrokracie či nákladná klimatická agenda.

Jako jeden z důvodů relativní odolnosti českého automobilového průmyslu označil Wojnar schopnost Škody Auto flexibilně reagovat na změny trhu. Zmínil příklad závodu v Kvasinách, který se podle něj stal jedním z nejefektivnějších výrobních závodů v rámci koncernu. „Je to o produktivitě personálu, flexibilitě výroby a schopnosti reagovat na potřeby trhu,“ vysvětlil. Podstatná je podle něj i schopnost kombinovat výrobu klasických i elektrických vozů na jedné výrobní lince a dlouhodobá spolupráce s odbory.

AI mění pracovní trh, ale juniory nelze odepsat

Proměna trhu práce souvisí také s nástupem umělé inteligence. Podle Wojnara již firmy intenzivně řeší, jak budou nové technologie ovlivňovat strukturu pracovních míst. Nepřiklání se však k názoru, že by společnosti měly přestat nabírat juniory. „Pokud ty kanály úplně zavřete, tak si myslím, že děláte chybu,“ řekl. Firmy podle něj musí současně rozvíjet vlastní zaměstnance i nabírat nové talenty. Klíčová bude schopnost průběžně doplňovat kompetence a učit se pracovat s novými technologiemi. Zároveň upozornil, že zaměstnanci schopní efektivně využívat umělou inteligenci již dnes dosahují vyšší produktivity i vyšších mezd.

Bez zahraničních pracovníků to nepůjde

Podle Wojnara je česká ekonomika existenčně závislá na pracovní migraci. Nedostatek lidí podle něj nepociťuje pouze průmysl, ale také zdravotnictví, sociální služby či řada dalších sektorů. Řešením podle něj není odmítání migrace, ale její aktivní a cílené řízení. „Ta migrační politika musí být aktivní, řízená a cílená na potenciál,“ uvedl.

Budoucnost? Autonomní vozidla i létající taxi

Navzdory výčtu problémů zůstává Bohdan Wojnar optimistou. Věří, že Česká republika má stále kvalitní průmyslový i vzdělávací základ, na kterém lze stavět. Stejně optimisticky hledí i na budoucnost mobility. Podle něj se autonomní doprava stane běžnou součástí života mnohem rychleji, než si dnes mnozí připouštějí. „Věřím tomu, že tady budeme mít i autonomní přepravu leteckou, leteckými taxíky,“ uvedl.

Právě schopnost přizpůsobovat se technologickým změnám, investovat do vzdělávání a přemýšlet v horizontu desetiletí bude podle něj rozhodovat o tom, zda česká ekonomika dokáže uspět i v příštích dekádách. Nejde přitom jen o automobilový průmysl, ale o celkové nastavení země. Klíčovou otázkou zůstává, zda Česko najde odvahu to skutečně realizovat.