Komentář doplněn:
Index spotřebitelských cen v dubnu stoupl o 0,4 procenta po březnovém poklesu o 0,1 procenta. Inflace v dubnu zklamala. Sice klesla na 6,8 procenta z březnových 7,1 procenta, čekal se ovšem rychlejší sestup. Na vině je především zdražení zemního plynu a znovuobjevená inflace v cenách potravin. Ceny zemědělské produkce se opět dostávají do centra pozornosti nejen ve světě, ale i v ČR. Totéž platí pro ropu a pohonné hmoty.
Po lednovém zdražení o 7,8 procenta přidal v dubnu zemní plyn další 2,9 procenta. Vzhledem k tomu, že jsou ceny plynu odvozovány od cen ropy a ropných produktů, není se čemu divit. Poslední ropné cenové rekordy bohužel neposkytují příznivý výhled do dalších měsíců. Zdá se pravděpodobné, že zemní plyn bude zdražovat i v červenci a možná i říjnu.
Potraviny představují inflační noční můru po celém světě. Tématem minulých týdnů byla cena rýže. Průměrná cena thajské rýže v dubnu překročila 1000 dolarů za tunu a ve srovnání s březnem stoupla o více než 50 procent. Meziročně již rýžová inflace dosáhla 215 procent. V českých obchodech cena rýže v dubnu stoupla o 5,4 procenta. Do inflace dále promluvilo meziměsíční zdražení mouky o 13,4 procenta a zeleniny o 11,6 procenta.
Pozornost si zaslouží také pohonné hmoty. V dubnu se jejich cena pohnula jen minimálně, v květnové inflaci o nich ale opět uslyšíme. Ropa za 126 dolarů za barel nemůže zůstat bez odezvy. Minulý týden se cena Natutalu 95 posunula ke 31,50 korunám za litr a bude hůř.
Z pohledu měnové politiky se vrací obavy o sekundární dopady těchto externích cenových šoků. Proti růstu inflace mluví zpomalování růstu české ekonomiky, nicméně ropa a potraviny představují hrozbu pro scénář rychlé desinflace. Je možné, že právě strach ze negativního vlivu na inflační očekávání a mzdové požadavky zvýší na příštím jednání ČNB počet hlasů pro vyšší sazby. Nicméně stále tu zůstává problém příliš silné koruny.