Jaké faktory budou v druhé polovině roku určovat vývoj světových trhů? Analytici Patria Finance ve svém rozsáhlém investičním výhledu mapují klíčová rizika i příležitosti pro akcie, dluhopisy, měny a technologický sektor. Vedle přetrvávajících inflačních tlaků, rostoucích potřeb financování vlád a firem či nejistého vývoje měnové politiky se zaměřují také na další fázi AI investičního cyklu, vyhlídky amerických a evropských akcií nebo budoucnost dolaru a koruny. V sedmidílném seriálu postupně představíme jejich pohled na nejdůležitější témata, která podle nich budou určovat chování investorů ve zbytku roku.
Kapitál pro všechny!
Téma, které poměrně úzce souvisí s politikou diskutovanou v minulém díle, je poptávka po kapitálu. Hlavní vlády napříč západním světem zůstávají u silně deficitního financování, na čemž se ani přes občasnou snahu nedaří nic měnit. Narovnávání rozpočtů je politicky nepopulární, respektive většinou naprosto neprůchodné. V případě Spojených států je narovnávání rozpočtů před volbami vyloučené, naopak kvůli válce, dřívějšímu zrušení cel a novému rozpočtovému plánu je pravděpodobný nárůst deficitů, a tedy i potřeby financování.
V Evropě letos zdražila financování válka v Íránu. Výnosy dluhopisů vytáhly vzhůru vysoké ceny energií, respektive inflační prémie spolu s očekáváním utaženější měnové politiky. V zámoří tomu tak ale není a nárůst výnosů byl z větší části reálný (tedy nikoli inflační). Právě bilanci poptávky po kapitálu a jeho nabídky vidíme jako hlavní příčinu toho, proč jeho cena zůstává zvýšená. A v důsledku také toho, že zvýšená nejspíš i zůstane, přestože inflační prémie se kolem pololetí citelně vyfukují.
Rizika zmiňovaná v našem prosincovém výhledu na letošní rok se zatím nezhmotnila v tom smyslu, že by došlo k nebezpečnému nárůstu výnosů na dluhopisech. To je pro trhy plus. Na druhou stranu výnosy od prosince narostly v USA, Německu, Francii či Británii, základní teze zůstávají v platnosti a celé téma navíc obohatila nová fakta.
Jako problém nadále vidíme neudržitelnou americkou fiskální politiku bez snahy či výhledu na nápravu. Německo pokračuje v aplikaci expanzivního fiskálního plánu. Británie stojí před obměnou vlády, a tedy i dalším soubojem o rozpočet, během kterého bude čelit tržním limitům. Francie je momentálně mimo hlavní pozornost, ale rozpočtové problémy časem vyplavou znovu. A přidat lze Japonsko a jeho rozpočtové kompenzace vysokých cen.
Nově dostáváme obrysy rostoucích požadavků na financování ze soukromého sektoru, které souvisejí s potřebou masivních investic do AI. Pro dluhový i akciový kapitál si chodí čím dál víc firem zainteresovaných do výstavby datových center, navíc po gigantickém IPO SpaceX nás na podzim čekají další obrovské úpisy – Anthropic a OpenAI. Celkový objem IPO přes 260 mld. USD (odhad JPM) bude soupeřit s dosud rekordním rokem 2021.
Ve výsledku tak stále před sebou vidíme sílící poptávku po kapitálu, zatímco z druhé strany budou peněžní nabídku svou politikou více či méně držet na uzdě centrální banky.
Obrat v cyklu politiky ECB a Fedu
Evropská centrální banka dosedla se svými sazbami na dno v červnu loňského roku a po roční přestávce sáhla po zvýšení v rámci zásahu proti promítání cen energií hlouběji do inflace. Do konce letošního roku může přijít ještě jedno zvýšení, ale podle nás je tento krok poměrně nejistý, respektive může dojít k jeho odkládání. Důvodem je to, že aktuální vývoj cen energií je příznivý (dolů) a domácí poptávka nevypadá jako vážný proinflační problém. Následovat by měla delší přestávka.
Americký Fed nesnížil v minulém cyklu sazby tak nízko jako ECB, což mu dává čas navíc v rámci reakce na nová inflační rizika. U Fedu vidíme větší jistotu, že do konce roku sazby jednou zvedne, ale neměl by to být začátek pravidelného utahování politiky. Očekávání nyní míří spíše k jednorázové úpravě sazeb, což je z pohledu finančních trhů ta lepší varianta.
Na druhou stranu, změna směru americké měnové politiky na trzích dosud našla poměrně malou odezvu na to, o jak významný fenomén se většinou jedná. Změna v očekáváních probíhala během AI rally, což reakci tlumilo. V případě, že se téma umělé inteligence na čas unaví, však Fed může být pro trhy brzdou.
Za pozornost určitě stojí personální změny ve vedení americké centrální banky. Z uvažovaných kandidátů nakonec prezident Trump vybral Kevina Warshe, který vystřídal v měnovém výboru největší holubici Stephena Mirana. Tento překvapivý krok ve skutečnosti posouvá rozložení sil ve výboru směrem k jestřábům. Komunikace Fedu se nejspíš změní, výhled bude zamlženější, ale nečekáme, že by Warsh realizoval Trumpův cíl výrazně srazit úrokové sazby. Ve svém prvním vystoupení ve funkci se naopak plně přihlásil k udržení cenové stability. Možná se kvůli tomu dostane s prezidentem do střetu, ale pro trhy je klíčové, že nedochází k rozkladu dosavadní politiky Fedu. Riziko zvratů omezuje i to, že Jerome Powell nadále zůstává jedním z guvernérů.
Podle nás by byla chyba zapomínat na vývoj v Japonsku. Trh je momentálně nastaven na to, že Bank of Japan do konce roku dál zvedne úrokové sazby. V tomto případě to podle nás vypadá spíše na urychlení tohoto kroku v zájmu obrany domácí měny proti oslabování. Intervence mají velmi omezený dopad a Japonsko se jimi dostává do střetu s americkou vládou, neboť jde dominantně o prodeje amerických státních dluhopisů. Poroste tedy tlak na utahování měnové politiky. V tomto případě by měly růst výnosy hlavně na kratším konci křivky, americké dluhopisy může poškozovat stahování japonského kapitálu domů, ale efekt není tak přímý jako v případě prodejů japonských rezerv.