Jak to ti Poláci dělají?

Na hlavním trhu WSE by se mělo pode Bloomberg tento rok začít obchodovat rekordních 50 nových emisí, na NewConnect (pro firmy s kapitálem menším než 20 mil. zlotých) vzroste podle některých odhadů počet obchodovaných společností z 24 na 100. Celosvětově přitom počet nových emisí klesl tento rok na 380 z 854 za stejné období roku 2007. I pokud by prezentované odhady byly velmi optimistické, je jasné, že polský trh je výjimečným jevem nejen v kontextu zemí CEE – např. počet jeho IPO je tu druhý hned za Londýnem.

Vysvětlením nemůže být to, že by polský trh byl ušetřen globální medvědí nálady – např. WIG20 Index spadl v roce 2008 o 23%, zatímco MSCI Emerging Markets Index o 18%. Nabízí se několik faktorů – zejména institucionální rámec a regulace a velikost polské ekonomiky a (některých) jejích firem. Zdá se ale, že největší roli hrají „měkké“ faktory – jako je postoj populace k obchodování obecně (příhraniční polské tržnice byly dost známé i u nás), ochota riskovat a vztah populace k akciovému investování (který je ovlivněn i průběhem privatizací). Dobře toto dokumentuje význam retailových investorů v Polsku. Ti podle dat z WSE např. v roce 2007 zobchodovali 30 % všech obchodů s akciemi, 56 % s futures a 53 % s opcemi. To jsou čísla výrazně jiná než např. u nás. Jejich domácí instituce se pak postaraly o 30% objemu u akcií, 56% u futures a 53% u opcí).

O vývoji na PSE podobnému tomu z Polska si můžeme zatím nechat jen zdát – ony „měkké“ faktory se jen těžko mění a pokud ano, jde o dlouhodobé trendy. A naše přednosti leží evidentně jinde, než v silné kultuře akciového investování a získávání kapitálu prostřednictvím burzy. Je ale zároveň jasným trendem, že ti, kdo investují aktivně, se obvykle nejdříve oťukávají na domácím trhu a poté se začnou poohlížet po zahraničních titulech. Ty jsou pro ně obvykle méně atraktivní díky tomu, že nemají cit pro zahraniční firmy a trhy a i díky čistě emocionálnímu připoutání se k domácím titulům (které může být dosti drahé). Trh v Polsku, respektive trhy v CEE regionu, mohou tak být rozumným kompromisem – i proto bychom měli mít z polského rozvoje radost. 

Pozn.: Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.