Výnos třicetiletého amerického státního dluhopisu v pondělí vzrostl o více než čtyři bazické body na 5,311 procenta a vyšplhal se tak na nejvyšší úroveň od poloviny roku 2007. Podobný vývoj je přitom patrný i v dalších zemích. Náklady Francie na třicetileté financování se dostaly nejvýše od finanční krize v roce 2008, výnosy srovnatelných německých dluhopisů se pohybují na úrovních naposledy zaznamenaných v roce 2011 a britské dlouhodobé výnosy se přibližují hranici šesti procent. Také v Japonsku se výnosy dlouhých splatností drží poblíž historických maxim.
I když v jednotlivých zemích působí specifické domácí faktory, analytici stále častěji zdůrazňují, že hlavní příčiny současného růstu výnosů mají globální charakter. Jednou z obav je proměna geopolitického prostředí, které zvyšuje pravděpodobnost nabídkových šoků a déle trvajících inflačních tlaků. Současně sílí pochybnosti, zda budou vlády schopny v příštích letech dostatečně zkrotit veřejné výdaje a stabilizovat veřejné finance.
Změny navíc probíhají i na straně investorů. Trhy postupně přicházejí o některé tradiční a relativně stabilní kupce dlouhodobých dluhopisů, což vytváří dodatečný tlak na růst požadovaných výnosů.
Pro ministerstva financí tak představuje současný vývoj nepříjemnou výzvu. Řada zemí se proto snaží přesouvat emise směrem ke kratším splatnostem, kde jsou úrokové náklady stále nižší. Manévrovací prostor je však omezený.
Podle investičního ředitele IM Core Chrise Igga je těžké odhadnout, na jaké úrovni by se výnosy musely nacházet, aby byly dlouhodobé dluhopisy z pohledu celkového výnosového potenciálu jednoznačně atraktivní „Jediná věc, která by to mohla změnit, je náhlé oslabení ekonomických dat nebo nějaký druh externího šoku. To druhé se zdá být pravděpodobnější než to první,“ řekl Bloombergu Iggo.
Výnos 30letého amerického Treasury vzrostl od konce června přibližně o 40 bazických bodů až nad zmíněných 5,3 procenta. Pro administrativu prezidenta Donalda Trumpa to představuje nepříjemnou situaci před listopadovými volbami (midterms), neboť vysoké náklady na vládní financování se promítají do podnikových a spotřebitelských úvěrů.
Trh s americkými státními dluhopisy je ale jen jednou částí příběhu. Průměrný výnos z benchmarkového portfolia investičního stupně státních dluhopisů prudce vzrostl na téměř 4,5 procenta, což je nejvyšší hodnota v datech shromažďovaných agenturou Bloomberg od roku 2015.
K letošnímu výprodeji dluhopisů přispěl mj. nárůst cen energií, který vyvolal konflikt na Blízkém východě. Vyšší ceny komodit totiž posílily spekulace, že Fed i další centrální banky budou nuceny držet úrokové sazby na vyšších úrovních déle, než se ještě nedávno očekávalo.
V USA jsou úroky z veřejného dluhu i nadále klíčovým faktorem rostoucího rozpočtového deficitu země. Za fiskální rok dosáhla výše 1,17 bilionu dolarů, což představuje 15procentní nárůst, částečně díky vyšším výnosům státních dluhopisů.
Dalším významným faktorem je také prudký nárůst nabídky dlouhodobých dluhopisů z korporátního sektoru, kde klíčovou roli hrají zejména technologické společnosti financující rozsáhlé investice do umělé inteligence a datových center. Tyto firmy často preferují dlouhé splatnosti, čímž přímo konkurují vládním emitentům v boji o kapitál investorů.
Evropa i Japonsko v podobných problémech
Také evropské dluhopisové trhy se potýkají s kombinací vysokých rozpočtových potřeb a přetrvávajících inflačních tlaků. Třeba ve Francii investoři sledují především jednání o rozpočtu pro rok 2027 a rostoucí politickou nejistotu před prezidentskými volbami. Německo se zase připravuje na vyšší potřeby financování spojené s rostoucími vládními výdaji. Ve Spojeném království pak přispěly k nervozitě výroky politiků o možné větší flexibilitě fiskální politiky, které část investorů vyhodnotila jako signál budoucího růstu zadlužení, upozorňuje Bloomberg.
Zvláštní pozornost ale poutá Japonsko. Přestože absolutní úroveň tamních výnosů zůstává nižší než v Evropě nebo USA, jejich růst byl v posledních měsících mimořádně výrazný.
Investoři spekulují, že Bank of Japan reagovala na inflační tlaky příliš pomalu. Zároveň se trh připravuje na postupné omezování programu nákupů dluhopisů centrální bankou. K tomu se přidávají obavy z vyšších cen energií a možného růstu vládních výdajů.
Analytici podotýkají, že právě Japonsko bylo dlouhá léta považováno za stabilizační prvek globálních úrokových sazeb. Pokud budou japonské výnosy pokračovat v růstu, může to vyvolat další přecenění dlouhodobých výnosů i v ostatních částech světa.
Za růstem výnosů přitom nestojí pouze vyšší inflační očekávání. Ta naopak v řadě velkých ekonomik zůstávají relativně stabilní. Hlavním motorem růstu výnosů jsou spíše takzvané reálné výnosy, tedy dodatečná odměna, kterou investoři požadují nad očekávanou inflaci. Právě tento vývoj podle některých správců aktiv začíná vytvářet zajímavější příležitosti k nákupům. Prozatím však na globálních trzích převládá opatrnost.