Čínská průmyslová aktivita se v říjnu propadla na nejslabší výsledek od spuštění průzkumu v dubnu 2004. Index nákupních manažerů (PMI) makléřské firmy CLSA poklesl na 45,2 bodu ze zářijových 47,7 bodu a poukázal tak na rozsah škod způsobených mizejícími objednávkami. Jedná se již o třetí měsíc poklesu v řadě, kdy tento ukazatel setrvává pod klíčovou úrovní 50 bodů, jež označuje hranici mezi růstem a poklesem výroby. Oficiální PMI, který vláda zveřejnila v sobotu, v říjnu rovněž oslabil, a sice na 44,6 bodu z 51,2 bodu v září.
Relativní konservatismus spolu s kontrolou kapitálu čínských bank do značné míry ochránily čtvrtou největší světovou ekonomiku od přímých dopadů globální finanční krize. Jak současná data ukazují, závislost na vývozu do Spojených států a Evropy však stále ponechává Čínu zranitelnou vůči propadu poptávky na Západě.
Vláda přistoupila k četným krokům na podporu domácí poptávky, jež by měly zabránit přílišnému zpomalení ekonomiky. Peking na globální krizi reagoval řadou fiskálních a měnových opatření včetně trojího snížení úrokových sazeb od poloviny září a navýšení slev na daních pro vývozce produktů náročných na pracovní sílu. Pomocnou ruku čínské ekonomice podala také centrální banka, která upustila od přísných limitů pro bankovní půjčky, aby zmírnila dopad úvěrové krize.
Další soubor makroekonomických opatření, jež vláda přichystala, by měl ke stimulování růstu využít spotřebu, uvedl o víkendu Liu Tienan, zástupce ředitele Národní komise pro rozvoj a reformu, což je hlavního plánovacího orgánu země.
(Zdroj: Reuters)