PRAHA (MEDIAFAX) - Zvýšení veřejných výdajů nemůže být motorem růstu ekonomiky, vláda si na ně musí půjčit a tím vytěsňuje soukromé investory. V nedělním pořadu Partie na televizní stanici Prima to uvedl ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).
Ministr si rozhodně nepřipouští, že by česká ekonomika mohla v příštím roce upadnout do recese. „Neklesneme, ale ten růst se zpomalí. Nežijeme na pustém ostrově, jsme malá exportně zaměřená země, a když v okolních zemích klesne poptávka, musí se to projevit. Ale i kdybychom rostli v řádu desítek procent, pořád je to růst,“ prohlásil.
Prognózy hospodářského růstu pro příští rok se nicméně podle něj dělají jen velmi složitě. „V současné době to neví vůbec nikdo. Ještě nikdy za těch 18 let to nebylo tak obtížné předpovědět. Teď něco prohlásíme a za měsíc to může být úplně jinak,“ připomněl Kalousek s tím, že ještě v říjnu zněl předpoklad ministerstva financí stejně jako Evropské komise 3,7 procenta, Česká národní banka (ČNB) tehdy uváděla údaj 3,1 procenta. „Z dnešního pohledu jsou to hodně optimistické údaje. Teď se domníváme, že růst HDP v příštím roce nemusí klesnout pod 2,5 procenta, možná by mohl být v rozmezí 2,5 až 3,0 procenta,“ prozradil ministr. Hospodářský pokles a snížení poptávky podle něj může vést až k deflaci.
Kalousek se zamyslel nad tím, zda vláda v podmínkách tržní ekonomiky může mít účinný plán na řešení krize. A odpověděl si záporně. „Nemůže ji vyřešit, může pouze zmírnit její dopady. Nějaká regulace trhu by ji naopak mohla ještě zhoršit,“ je přesvědčen.
„Každý týden ve spolupráci s ČNB aktualizujeme případné kroky. Zdůrazňuji, teď nejsem příznivcem velkých veřejných výdajů. Ty nemohou být motorem růstu,“ varoval ministr s tím, že výdaje fungují jen do té doby, dokud se nespotřebují. „Vláda si na ně navíc musí půjčit a tím vytěsňuje soukromé investory. Banka samozřejmě daleko radši půjčí vládě, to je jistější.“
Několik kroků k řešení současné krize však ministr Kalousek navrhuje. „Především chceme posílit úvěrový rámec České exportní banky nejméně o jednu miliardu korun. A v případě, že by banka přišla s dalšími bonitními projekty, můžeme dát posléze i více.“ Dalším navrhovaným opatřením je odpočet DPH pro podnikatele při nákupu jakéhokoli automobilu. Až dosud to platilo jen pro nákladní. „To je zcela systémový krok. Jednalo by se o impuls pro výrobce a odlehčení pro plátce daně. Pro mě jako ministra financí by to mělo ještě jednu výhodu. Mohl by se tím zvýšit počet plátců DPH,“ dodal s mírnou nadsázkou.
Kalousek má v plánu také snižování přímých odvodů, ať už jsou to daně nebo třeba sociální pojištění. „Muselo by to být samozřejmě provázeno úsporami na výdajové straně. Ale obávám se, že většina sněmovny řekne tomuto kroku jasné ne.“
Ministr zároveň potvrdil, že je velkým odpůrcem výdajů pro jednotlivé ekonomické obory. Výdaje západních vlád (například vánoční poukázky na nákup zboží) považuje za ryzí populismus. „Nemám rád takové ty údaje, kdo kolik na co vydal. To je pouze hra s čísly. Kdyby mi dal někdo úkol, abych z rozpočtu na rok 2009 vysčítal položky, které by se mohly tvářit jako protikrizové, nemám s tím problém. Ale podle mě je to zbytečné,“ míní Kalousek.
Stejně důrazně tak odmítl přímou pomoc automobilovému průmyslu. „Ze strany vlády nic takového nepřichází v úvahu,“ řekl doslova. Připomněl nedávné problémy tuzemských skláren. „V případě Crystalexu to nemělo nic společného s krizí. To bylo prostě pochybení managementu. Za slovo krize se v současné době schovávají i docela obyčejné problémy. Slovo krize je zneužíváno nejrůznějšími lobbisty k získání prostředků,“ uzavřel Kalousek.