(ČTK) - Cena ropy by mohla do pěti let vzrůst v průměru o více než 20 dolarů a přesáhnout 100 dolarů za barel. Na tiskové konferenci ve Vídni to dnes uvedl analytik Group Thomas Unger. Podle analýzy banky spotřeba ropy celosvětově stoupne, ale v Evropě se bude snižovat. Za poklesem budou mimo jiné úsporná opatření, přechod z benzinových na dieselové motory či rostoucí obliba elektromobilů.
"Předpokládáme na konci roku 2010 průměrnou cenu ropy 79,8 dolaru za barel, do konce roku 2011 nárůst na 86,8 dolaru a dlouhodobě do konce roku 2015 na 102,6 dolaru za barel," řekl Unger. V posledních 12 měsících se ceny pohybovaly mezi 64 a 87 dolary za barel.
Vliv na zvýšení cen bude mít podle analytiků hlavně stav zásob v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Problémy v zásobování by neměly v příštích dvou či třech letech nastat. Experti Group míní, že produkce dokáže s rostoucí spotřebou udržet krok. "Celosvětová poptávka po ropě znovu stoupla - o dvě procenta proti průměru v roce 2009 - a měla by se krátkodobě i střednědobě dál zvyšovat," uvedl Unger.
Podle Ungera je možné očekávat, že dopad plánovaných energetických úsporných opatření ve vyspělých státech dorovná rychlý hospodářský růst a s ním spojenou větší spotřebu energií v rozvíjejících se zemích jako Čína. V Evropě bude ale poptávka po ropě kvůli přísnějším pravidlům pro emise oxidu uhličitého v dopravě do roku 2020 dál klesat. Poroste také obliba elektromobilů. To by mělo jen v roce 2020 snížit spotřebu ropy o asi čtyři miliony tun, míní analytici.
Ve střední a východní Evropě je podle Ungera výrazně nižší spotřeba ropy na hlavu než v Rakousku, Německu či v průměru v Evropské unii. Nejvyšší spotřebu má mezi sledovanými státy Česko, za ním následuje Slovensko, Maďarsko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko a Turecko. Rumunská spotřeba je ve srovnání s českou poloviční. Česká spotřeba odpovídá zhruba 70 procentům spotřeby německé či spotřeby EU.
"Největší potenciál růstu vykazují mezi šesti středo- a východoevropskými zeměmi Polsko a Rumunsko," uvedl Unger. Poznamenal, že pokud by se měla spotřeba dorovnat na 60 procent průměru EU, představovalo by to dodatečnou poptávku po 13,5 milionu tun ropy, tedy celkově dvě procenta spotřeby EU.
Přechod zákazníků z benzinových aut na dieselová, nařízené snížení emisí v dopravě, rozšíření elektromobilů a energeticky úsporná opatření se podle analytiků promítnou i do hospodaření rafinerských společností. Profitovat ze změn by měly ty rafinerie, které mohou vyrábět větší podíl nafty, uvedli experti. Nejlepší pozici má podle nich maďarský s bratislavskou rafinerií a společnost INA, která modernizuje svá zařízení v Rijece i jinde.