Americký dluhopisový trh vysílá do Washingtonu stále hlasitější varování. Výnos třicetiletého státního dluhopisu vystoupal v minulém týdnu nad hranici 5,3 %, tedy nejvýše od roku 2007. Za růstem stojí zejména reálná složka výnosů, respektive vyšší časová prémie, která odráží expanzivní rozpočtovou politiku americké vlády. K tlaku přispívá i výrazný nárůst emisí korporátních dluhopisů v souvislosti s financováním nákladných investic do umělé inteligence.
Rostoucí výnosy dluhopisů s delší splatností představují pro americkou administrativu problém hned z několika důvodů. Jednak prodražují obsluhu státního dluhu a zdražují úvěry podnikům, čímž tlumí ekonomickou aktivitu. Vyšší dluhopisové výnosy zároveň prodražují hypotéky americkým domácnostem. To v kombinaci s drahým benzínem a silně nepopulární válkou na Blízkém východě nehraje republikánům do karet před listopadovými volbami.
Ministr financí Scott Bessent proto oznámil, že ministerstvo od září nejméně zdvojnásobí objem zpětných odkupů dlouhodobých dluhopisů se splatností 10 až 30 let ze dvou na čtyři miliardy dolarů s cílem udržet dlouhý konec výnosové křivky pod kontrolou.
My jsme ohledně efektivity tohoto kroku skeptičtí. Ohlášený objem tzv. buybacků je velmi malý vzhledem k celkové velikosti amerického dluhopisového trhu. Navíc trhy dobře vědí, že palebná síla amerického ministerstva financí není neomezená, jako tomu bylo (alespoň teoreticky) v případě nákupů státních dluhopisů ze strany Fedu v dobách kvantitativního uvolňování.
Jednoduše řečeno, zpětné odkupy neřeší hlavní příčinu růstu dluhopisových výnosů, kterou je příliš rozvolněná rozpočtová politika a rostoucí obavy o udržitelnost amerického dluhu. Připomeňme, že americká vláda hospodařila v uplynulých čtyř letech se schodky vyššími než 5 % HDP a její celkový dluh se pohybuje na historicky rekordní úrovni kolem 125 % HDP. Především však nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl pod Donaldem Trumpem měnit.
Do hry se tak vrací tzv. debasement trade, tedy poptávka po reálných aktivech, která slouží jako pojistka proti inflačním rizikům plynoucím z vysokých dluhů. První na ráně je zlato, jehož cena od začátku srpna vzrostla o více než 17 % na 4 700 dolarů. Pozitivní momentum je vidět i na bitcoinu, který prožil nejlepší týden za poslední dva roky. Naopak hlavním poraženým je americký dolar, který postupně oslabil až k hranici 1,17 EUR/USD.
TRHY
Koruna
Česká koruna nadále profituje ze slabého dolaru, díky čemuž zakotvila blízko hranice 24,10 EUR/CZK. Domácí kalendář je v tomto týdnu – s výjimkou detailního výsledku HDP za druhé čtvrtletí – nezajímavý, jinak tomu ale bude na hlavních trzích. Americký dluhopisový trh zůstává nervózní, a pokud by měl americký dolar dále oslabovat, koruna se může podívat i na silnější úrovně na dostřel hladiny 24,00 EUR/CZK.
Eurodolar
Americký dolar se trochu vymanil z tlaku, minimálně na frontě s eurem, a vrátil se pod 1,17 EUR/USD. To vše nehledě na přetrvávající nejistotu ohledně americké fiskální situace (viz úvodník) a vývoje konfliktu na Blízkém východě. Euro na druhou stranu moc nepotěšil páteční předběžný výsledek PMI v Německu a Francii (několikaměsíční minima), a proto se pravděpodobně dnes nebude nijak zvlášť těšit ani na srpnový index německé podnikatelské nálady Ifo.