V Německu není téměř žádná politická vůle k další podpoře Řecka a jiných zadlužených zemí, Němci dostatečně nechápou, jak velkou hrozbu představuje řecká krize pro celý systém. Řecký bankrot je přitom bez další pomoci jen otázkou času, její poskytnutí nyní komplikuje i fakt, že MMF aktuálně chybí vedení. Pro Bloomberg to uvedl Niall Ferguson, profesor historie na Harvard University.
Výkonný ředitel MMF Dominique Strauss-Kahn včera s okamžitou platností rezignoval na svou funkci v reakci na obvinění z pokusu o znásilnění. Zároveň všechna obvinění důrazně odmítl. Podle Fergusona by v současné situaci bylo rizikem, kdyby do čela MMF přišel někdo, kdo nemá vazby na vlády jednotlivých zemí eurozóny.
Podle dnes zveřejněných informací deníkem je jednoznačnou favoritkou na zisk postu šéfa MMF francouzská ministryně financí Christine Lagardeová. Pomáhá jí nejen to, že by byla první ženou ve vedení instituce, ale rovněž její skvělá pověst. Podle bývalého hlavního ekonoma MMF Kenetha S. Rogoffa je na ekonomických konferencích považována za takřka „rockovou hvězdu“. "To, co se stalo Strauss-Kahnovi, jen podtrhuje, jak by bylo skvělé mít ve vedení ženu," řekl Rogoff, který v současnosti přednáší na Harvardově univerzitě. "Ona zanechává úžasný dojem, je politicky mazaná a je zároveň velmi silnou osobností," dodal.
Hlavním protivníkem Lagardeové bude podle analytiků bývalý turecký ministr financí Kemal Darvis, který je spojován s úspěšnou záchranou turecké ekonomiky po tamní katastrofální finanční krizi v roce 2001. Darvisovi se mimo jiné podařilo zajistit životně důležitý úvěr od MMF. Předtím navíc pracoval 24 let ve Světové bance.
Evropě, která vede fond již od konce 40. let minulého století, se však Lagardeová v době dluhové krize v eurozóně hodí daleko více, přestože jí francouzský prezident Nicolas Sarkozy do boje o místo šéfa MMF ještě oficiálně nevyslal. Sama francouzská ministryně financí nehodlá případnou kandidaturu komentovat.
Největší nevýhodou šéfky francouzské státní pokladny je její národnost, která je stejná jako v případě Strausse-Kahna. Nedávná minulost ovšem ukázala, že ani to jí nemusí předem diskvalifikovat. Mezi lety 1978 a 2000 MMF vedli rovněž dva Francouzi za sebou - Jacques de Larosiere a Michel Camdessus.
Ferguson se dále domnívá, že default Řecka by vyvolal nákazu u dalších zemí. Podobná situace se v minulosti ještě neobjevila, protože neexistovala monetární unie. „Tato krize se odvíjí v reálném čase a může naplno propuknout dříve, než bude vůbec někdo do vedení MMF nominován,“ řekl historik. Ferguson varuje, že německá vláda plně nechápe, co by se mohlo stát s německým a popřípadě francouzským finančním systémem v případě restrukturalizace. Běžný německý volič se navíc domnívá, že je to jen otázka dávání dalších a dalších peněz „líným Řekům a neschopným Irům“. Vláda tak udělala chybu i v tom, že voličům nevysvětlila, nakolik jsou německé banky kvůli držení řeckých dluhopisů zranitelné, uvedl Ferguson. Podle něho postoj vlády částečně odráží i skutečnost, že její politická pozice je nyní velmi slabá. Berlín tak říká: „Už jsme podepsali dost šeků“.
V USA zase podle historika hrají politici s veřejností ruskou ruletu tím, že oddalují zvýšení dluhového limitu. Rizika jsou přitom „mnohem větší, než si politici uvědomují“.
(Zdroj: Bloomberg, čtk)