Řecko bude potřebovat výraznou redukci dluhového břemene, jinak bude jeho státní kasa roky v neustálém ohrožení bankrotu, uvádí se ve zprávě investiční banky . Odpouštění dluhu tentokrát dolehne na bedra daňových poplatníků, jelikož od soukromých věřitelů, kteří odepsali přes polovinu svých pohledávek, už se příliš získat nedá. Americká investiční banka je pro vyhodnocení stavu veřejných financí nejzadluženější země EU jedna z nejpovolanějších. V minulosti totiž řeckým úřadům pomáhala s účetními triky, jež měly celkovou výši veřejného dluhu zamaskovat.
Oddělení výzkumu Goldmanů po zevrubném pátrání přišlo na to, že na dosažení mety zadlužení 120 % HDP, kterou stanovil Mezinárodní měnový fond (MMF), bude muset eurozóna a další instituce Řekům odepsat 80 mld. EUR. Bez tak „drastické redukce nashromážděného dluhu“ je podle zprávy splnění cíle MMF „nepravděpodobné“.
Kroky ke zmírnění řecké dluhové zátěže, jako například snižování úrokových sazeb u záchranných úvěrů či odkup restrukturalizovaných dluhopisů soukromého sektoru, považují analytici americké banky za málo účinné. Bez razantního seškrtání celkového dluhu 340 mld. EUR prý bude Řecko odkázáno na finanční pomoc eurozóny a MMF ještě léta.
Dalším odkládáním nevyhnutelného se však věřitelé dostávají do slepé uličky. Představa dodatečných záchranných balíčků je totiž v současné situaci politicky stejně neprůchodná jako perspektiva odpuštění dluhů na účet Evropy, píší autoři zprávy. Komplikaci představuje i zmíněný cíl pro relativní výši zadlužení (120 % HDP), kterého má být dosaženo v roce 2020. Kvůli němu dokonce vznikly neshody mezi hlavními věřiteli Řecka – EU a MMF.
Vláda v Aténách dostala dvouletý odklad na plnou implementaci úsporných opatření (už ten přijde mezinárodní věřitele na 33 mld. EUR), nicméně názory na dlouhodobější perspektivu řeckých veřejných financí se různí. Šéfka MMF Christine Lagardeová v pondělí zopakovala požadavek 120 % HDP do roku 2020. Předseda skupiny ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker sdělil, že cíl bude posunut na rok 2022. Trojka mezinárodních věřitelů, v níž je krom MMF a EU také Evropská centrální banka (ECB), v to samé pondělí uvedla, že v roce 2020 bude podíl zadlužení činit 144 % HDP.
Mezitím Řecku kvapem docházejí peníze a vzhledem k tomu, že stát není schopen financovat běžný provoz a několik tranší záchranných úvěrů je od července blokováno, dostává se nebezpečně blízko insolvenci. To ostatně potvrdil řecký ministr financí Jannis Sturnaras, který včera na schůzce v Bruselu označil riziko státního bankrotu za velmi vysoké. Země zatím situaci řeší krátkodobými půjčkami. Aby mohla v pátek ECB splatit 5 mld. EUR, vydala v úterý krátkodobé pokladniční poukázky za 4 mld. EUR. Stát se tak dostává do situace předlužené domácnosti, která spotřebitelský úvěr od lichváře A vytlouká rychlou půjčkou od lichváře B, přičemž druhý jmenovaný je zhruba dvakrát dražší.
Podle zprávy se vývoj může ubírat v zásadě dvěma směry. V rámci prvního scénáře dojde k rozhodnému kroku, kdy bude odepsána značná část dluhu, odpadne věčná nervozita, nejistota a utnou se spekulace, jestli stát zbankrotuje dnes, nebo až za týden. Ve druhém scénáři bude Řecko dál drženo na kapačkách mezinárodní pomoci, které se občas kvůli tlaku na fiskální disciplínu přišlápnou. Tato varianta, kterou zpráva označuje za pravděpodobnější, však obsahuje riziko, že hloubka recese a její politické následky ohrozí předpoklady, na nichž je současný plán oddlužení postaven. Jinými slovy, malátnost ekonomiky vyvolaný brutální fiskální restrikcí se bude táhnout tak dlouho, že redukce dluhu bude prakticky nemožná.
Od začátku recese - před čtyřmi lety - do konce letošního roku by mělo řecké HDP poklesnout zhruba o 20 %, přičemž v příštím roce ho podle odhadů MMF čeká kontrakce o další 4 %. Bude se tak jednat o největší kumulativní pokles výstupu rozvinuté ekonomiky za poslední tři desetiletí. Řekové ve srovnatelném pětiletém období zaostanou jen krůček za 27% propadem amerického hospodářství mezi roky 1929 a 1933. Navíc není jisté, jestli se řecká ekonomika v roce 2014 vrátí na růstovou trajektorii.
„Domníváme se, že pravděpodobnějším výsledkem bude kombinace odpuštění dluhu a dalších úvěrů oficiálních mezinárodních institucí (čímž bude země z větší části dostávat od EU a MMF prostředky na to, aby zaplatila EU a MMF), z čehož vyplývá další nejistota ohledně řeckých dluhopisů. Tato nejistota bude bránit zotavení ekonomiky a oddalovat vyřešení záležitosti řeckého dluhu,“ uzavírají analytici .
(Zdroje: CNBC, Bloomberg, Reuters)