Roach: Podobnost s Japonskem budí v Číně obavy

Stephen Roach z Yale University dříve působil v čele Morgan Stanley Asia a býval častým hostem diskusí na téma asijské a čínské ekonomiky a trhů. Nyní poskytl rozhovor Bloombergu a hned na začátku dostal dotaz, jestli mohou Spojené státy a Čína „vytvořit nějaký lepší rámec vzájemné koexistence“. Odpověděl, že by nezaměňoval frekvenci vzájemného setkávání představitelů obou zemí s pravděpodobností toho, že na tomto poli bude dosaženo úspěchu.

Bloomberg informoval, že americký prezident Donald Trump po setkání s čínským prezidentem uvedl, že se letos setkají ještě dvakrát. Právě na to reagoval Roach s tím, že očekávání byla před současným setkáním umírněná. A výsledek na ně „v některých ohledech ani nedosáhl.“ Týká se to vzájemného obchodu Tchaj-wanu, čínské podpory Íránu a Ruska a také umělé inteligence. Zde byl výsledek podle Roache vyloženě zklamáním. A jak bylo uvedeno, další letošní setkávání neznamená, že se zvyšuje pravděpodobnost většího úspěchu.

K čínské ekonomice ekonom řekl, že je „velmi nevyrovnaná“. Stále se silně opírá o exporty, posun k větší rovnováze by přitom vyžadoval přesun k domácí poptávce. Spojené státy byly přitom dlouho hlavním vývozním trhem pro čínské zboží. „Trump, který se prohlašuje za velkého přítele čínského prezidenta, zavedl vysoká cla téměř na vše, co přichází z Číny. I tak se ale Čína stále hodně spoléhá na americký trh a poptávku z něj. I když se snaží vývozy diverzifikovat, nevěnuje se vlastním vnitřním nerovnováhám, takže se musí spoléhat na zahraniční poptávku, vysvětloval ekonom.

Podle Roache v poslední době v USA „vzrostly tenze kolem umělé inteligence“. Není ale jasné, jak by se USA a Čína v tuhle chvíli mohly rychle domluvit na nějaké spolupráci v této oblasti. „Souhlasí, že se budou dál bavit, ale to je něco jiného než formální dialog s jasnými strategickými cíli. Je tu možnost komunikační horké linky, ale nikdo neví, jak by to řešilo potenciální problémy, které by se mohly objevit.“

Podle ekonoma také nelze pochybovat o tom, jak velkou roli nyní hraje Čína kvůli tomu, že je největším kupcem íránské ropy. To samé platí u ropy ruské. Trump má přitom možnost uvalit americké sankce na země, které s Ruskem a Íránem obchodují. Podle Roache ovšem není jasné, zda k tomu v případě Číny přikročí. Na současném summitu se o tom nediskutovalo.

Mohla by se Čína vydat ekonomicky podobnou cestou, na jaké skončilo po období boomu Japonsko? Podle experta se o tom v samotné Číně diskutuje, „podobnost budí obavy.“ Nachází se mimo jiné v dluhovém vývoji nebo ve splasknutí investiční bubliny. Porovnání je tak „úplně legitimní“. K tomu ekonom řekl, že když se zástupci Číny hovoří veřejně, proti takovým srovnáním vehementně protestují. „Pokud s nimi ale hovoříte privátně, takové obavy sdílí.“