Ministři financí se po dlouhém nočním jednání dnes nad ránem dohodli na vzniku jednotného bankovního dohledu, který je základním kamenem bankovní unie. Zohledněny by podle diplomatů měly být i obavy Česka, které hrozilo vetem. Formálně dohodu potvrdí ještě summit EU začínající odpoledne.
"Historická dohoda na supervizi," uvedl kolem půl páté ráno na Twitteru eurokomisař Michel Barnier po mimořádném jednání ministrů financí, které začalo ve středu kolem půl třetí odpoledne. Následně před novináři dodal, že dohled začne fungovat od března 2014. Během říjnového summitu se hovořilo o tom, že by měl naběhnout během roku 2013.
Minulý týden se ministři na podobě jednotného dohledu neshodli. Od středečního odpoledne se tak před tím, než k jednacímu stolu zasednou šéfové států a vlád EU, snažili vyřešit několik hlavních problémů. Šlo například o to, zda by dohled, za který bude odpovědná Evropská centrální banka (ECB), měl zahrnovat všechny finanční ústavy nebo jen ty systémově významné a ty, které čerpají státní pomoc. Zatímco třeba Francie chtěla pokrýt všechny banky, Němci chtěli menší množství.
Na základě dohody by se měl dozor vztahovat na banky s aktivy převyšujícími 30 miliard eur, nebo těch, které tvoří výrazný podíl na národním bankovním trhu. Rakouské ministerstvo financí se dnes dopoledne nechalo slyšet, že s ohledem na stanovenou hranici pro hodnotu aktiv očekává, že se dohled ECB bude vztahovat minimálně na těchto 9 bank: Erste Group, UniCredit Bank Austria, Raiffeisen Zentralbank, Oesterreichische Volksbanken, Bawag PSK, RLB OOe, Oesterreichische Kontrollbank, Hypo Alpe-Adria-Bank a RLB Noe-Wien.
Supervize je určena primárně pro eurozónu, ale ostatní státy se mohou připojit. Bylo tak také třeba nastavit vztahy, práva a povinnosti se státy, které se rozhodnout připojit, i těmi, které tak neučiní.
ČR se obávala hlavně o pravomoci pro národního regulátora, kterým je Česká národní banka. Kvůli tomu si také vyžádala slib určitých záruk týkajících se mimo jiné toho, za jakých podmínek je možné změnit dceřinou společnost zahraničních mateřských bank na pobočku.
Pro Česko je tato věc důležitá kvůli tomu, že naprostá většina českých bank je v rukou mateřských společností sídlících v eurozóně, kterých se jednotný dohled bude týkat, i pokud by se ČR sama nepřipojila.
Praha se tak snažila prosadit text, který by jasně řekl, že regulátor takovéto zahraniční banky by neměl vyzývat tento ústav k tomu, aby změnil svou dceřinou společnost na pobočku. Zároveň jednala i o nastavení toho, jak by měla být ČR o takovém případném rozhodnutí informována a jaká by byla role jejího dohledu.
"Navíc získáváme ujištění, že žádným způsobem nemůže dohledový orgán matky nabádat k případné transformaci (na pobočku). To by mohlo oslabit postavení českého dohledového orgánu, tedy České národní banky," řekl ČTK a Českému rozhlasu ještě během jednání náměstek ministra financí Radek Urban, který ČR v Bruselu zastupoval.
Obavy z potenciálního negativního dopadu vznikající bankovní unie na český bankovní sektor vedly guvernéra ČNB Miroslava Singera k víkendovému oznámené jeho možné účasti na dnešním zasedání Evropské rady. Včera večera ale mluvčí ČNB oznámil, že se guvernér nakonec k delegaci do Bruselu nepřipojí.
„V tuto chvíli se už nejedná o obsahu, ale o formě ujištění. Zatímco obsah je odborný, forma ujištění je principiálně politické téma, a proto je na politické reprezentaci, aby učinila související rozhodnutí. Přidaná hodnota naší účasti jako odborného orgánu dohledu nad finančním trhem na takovém jednání by byla zanedbatelná,“ uvedl ke svému rozhodnutí guvernér ČNB Miroslav Singer.
České veto a záruky
Jednání mezi zeměmi EU o jednotném bankovním dohledu se z pohledu České republiky vyvíjejí pozitivně, řekl večer po jednání vlády novinářům premiér Petr Nečas (ODS). Až na základě definitivní podoby textu a postoji Evropské komise však podle něj bude možné říci, že Praha přestane hrozit vetem. Vláda dala Nečasovi mandát pro jednání evropského summitu, který bude o bankovní unii a dalších tématech jednat v Bruselu ve čtvrtek a v pátek.
"Nadále máme k jednotnému mechanismu dvě výhrady, které uplatňujeme," připomněl Nečas. Už včera dopoledne jeho ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) naznačil, že Praha nebude mít důvod hrozit vetem, projde-li nynější návrh kyperského předsednictví a evropské právní služby. Formou takzvaného recitálu, tedy politického závazku, deklaruje, že v případě transformace bankovní dcery na pobočku má ČNB "významné slovo". Podle ministra by k dokumentu ještě také měla komise přidat prohlášení o informační povinnosti vůči národní autoritě.
Předseda vlády připomněl, že materiál o evropské supervizi se přímo problému transformace domácích dcer v pobočky zahraničních bank netýká. "Nicméně my se od minulého týdne snažíme dojednat, aby tam došlo k určitým politickým krokům, které nám umožní - pokud by byly naplněny - nakonec pro tuto směrnici hlasovat," vysvětlil Nečas.
Jednání se podle něj posouvají pozitivně také díky vysoké aktivitě českých vyjednavačů s kyperským předsednictvím i právními experty rady. "Přesto musíme vyčkat na to výsledné znění a také na postoj Evropské komise. Potom budeme moci rozhodnout, zda tu hrozbu vetem stáhneme či nikoliv," řekl. Pokud jednání poběží nadále stejným směrem jako nyní, Praha by podle něj zřejmě právo veta použít nemusela.
(Zdroj: čtk, ČT, Bloomberg)