Bankovní unie, která by měla v Evropě začít vznikat již na začátku příštího roku je jablkem sváru politiků a trnem v oku centrálních bankéřů. V současné podobě znamená společné ručení střadatelů napříč členskými zeměmi za špatné půjčky v celém bankovním systému, upozornil viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl v dnešním rozhovoru pro Lidové noviny. O důležitosti tématu vypovídá i fakt, že německá kancléřka Angela Merkelová nedokázala při víkendovém setkání najít společnou řeč na otázku bankovní unie s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem.
„My se v Evropské unii bavíme o řešení schodků v rámci jednoho dvou procent a o tom vedeme poměrně velké debaty mezi členskými zeměmi. Ale vznikem bankovní unie najednou dáváte ve špatných časech k dispozici možná desítky procent HDP, desítky procent svých rozpočtových výdajů. Bankovní unie s tímto způsobem sdílení všech zdrojů je prostě fiskální unií automaticky, i kdyby někdo verbálně říkal, že to tak prostě není,“ upozornil Hampl v dnešním rozhovoru pro Lidové noviny.
Evropská komise před dvěma týdny přestavila první hlubší rysy plánu na vytvoření bankovní unie (nejen) v eurozóně. Komise počítá s tím, že dohled nad evropskými bankami bude spuštěn již v lednu příštího roku. Má se jej zhostit ECB a zahrnovat má v první fázi dohled pouze nad bankami, které požádají o pomoc záchranný fond ESM, od července 2013 potom i všechny systémově významné banky a od ledna 2014 nakonec podle návrhu EK pokryje asi 6000 finančních ústavů eurozóny, včetně družstevních záložen a spořitelen.
Zavedení společného bankovního dohledu by mělo být prvním pilířem nové bankovní unie v Evropě. Druhým pilířem mají být společná pravidla pro fungování bank, třetím pilířem jednotný systém pojištění vkladů a čtvrtým pilířem potom společný systém pro krizové řízení. Pravidla bankovní unie se sice budou zpočátku vztahovat pouze na eurozónu. Zbylých deset zemí EU včetně České republiky se ale může připojit, pokud budou chtít. Nebudou ale mít hlasovací práva v ECB, protože neplatí eurem.
Viceguvernér ČNB nejvíce varoval před riziky třetího pilíře bankovní unie. „Dnes má každá země svůj fond pojištění vkladů, do něhož přispívají banky a z něhož se v případě pádu banky vyplácí klienti. V bankovní unii by měl v zásadě vzniknout jeden panevropský pojišťovací fond. Fakticky to znamená, že si fondy ručí navzájem. České banky by tak v zásadě v případě potíží vyplácely třeba řecké nebo španělské střadatele,“ upozornil Hampl.
Mojmír Hampl také v rozhovoru vystoupil proti způsobu komunikace plánů nového projektu hlubší integrace bank v regionu. „Nikdo nepředstavil kompletní koncept bankovní unie. Žádnou vizi, jak mají všechny její pilíře pohromadě vypadat, kdo za co ručí, kdo co platí, kdo o čem rozhoduje. Teď je to předkládané tak, že nevidíte celý projekt, ale postupně jsou vám představovány kroky, kdy si jeden vynucuje druhý. Přitom je jasné, že ve finále jde o zaplacení všech těch půjček, které se v evropských bankách nashromáždily,“ uvedl viceguvernér ČNB. Guvernér Miroslav Singer již před evropským summitem na konci června varoval, že některé návrhy Bruselu znamenají vysoké střednědobé riziko pro finanční stabilitu.
Merkelová je pro kvalitu, Hollande pro rychlost
Víkendové setkání německé kancléřky Angely Merkelové s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem také přineslo názorový rozkol v oblasti bankovní unie. Zatímco Hollande se nechal slyšet, že společný dohled nad bankami v Evropě by měl být zaveden „čím dříve, tím lépe“, Merkelová volala spíše po kvalitě hledaného řešení. „Musí to být důkladné , kvalita musí být dobrá, a pak uvidíme, jak dlouho to bude trvat,“ nechala se o víkendu slyšet německá kancléřka.
Merkelová se již po setkání všech ministrů evropské 27ky, kteří musejí návrh bankovní unie opatřit svým podpisem, uvedla, že příprava nového dohledu nad bankami se nesmí uspěchat jen proto, aby Evropa splnila termín, který si sama stanovila - leden 2013 – kvalita musí podle ní být kladena před rychlostí.
Německo, které je dlouhodobě proti vyšší supervizi nad bankovním sektorem ze strany ECB, již minulý týden vyčetlo návrhu Komise, že povinnost ECB monitorovat každou z šesti tisíc bank eurozóny bude pro centrální banku těžko splnitelná. Zákonodárci německé koaliční vlády, v jejímž čele stojí Angela Merkelová, následně na konci minulého týdne navrhli, aby Evropská centrální banka (ECB) v rámci nové úpravy dohlížela v Evropské unii pouze na největší banky, které lze považovat za důležité z hlediska fungování celoevropského bankovního systému.
Neshody kolem podoby a rychlosti zavádění reforem bankovního dohledu se dobře projevily už při předešlém víkendu, když se minulý v kyperské metropoli Nikósii sešli ministři financí všech 27 členských zemí Evropské unie. Německo mělo vážné výhrady ke společným garancím za vklady, neboť se obává, že by jeho občané byli zodpovědní za vklady lidí z jiných členských zemí unie. Podobné obavy mají Němci i ke společným dluhopisům eurozóny.
(Zdroj: Bloomberg, Lidové noviny, ČTK, Reuters, Euroskop)