Bulharský antimonopolní úřad oznámil, že provedl razie v sídlech a kancelářích bulharských dceřiných společností české energetiky , rakouské energetiky EVN a další české firmy Energo-Pro. Firmy jsou třemi soukromými energetickými distributory v zemi. Mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová razii potvrdila s tím, že firma plně spolupracuje. Zopakovala, že ČEZ neporušil žádné zákony.
Bulharský premiér v dočasné vládě Marin Raykov dnes uvedl, že získal podporu od evropského prezidenta Hermana Van Rompuye k celkové revizi cenotvorby v bulharské energetice od výroby elektřiny až po dodávku koncovým spotřebitelům. „Prezentoval jsem mu očekávání, která od tohoto procesu máme a která jsem diskutoval s Asenem Vasilevem, ministrem hospodářství a energetiky i Ekaterinou Zaharievou, ministryní rozvoje a veřejných prací. Od direktoriátů energetiky a hospodářské soutěže jsme si zajistili hloubkovou revizi celého energetického řetězce a tvorby ceny v něm,“ uvedl premiér Raykov.
Bulharský antimonopolní úřad uvedl, že razie v sídlech , EVN a Energo-Pro proběhla kvůli podezření z toho, že firmy ve shodě bránily koncovým zákazníkům ve změně dodavatele energií. Úřad uvedl, že o razii předem informoval antimonopolní autoritu Evropské unie a během razie „si zajistil dokumenty“. "Zahájili jsme novou proceduru proti distributorům elektřiny, vztaženou k podezření, že ve svých oblastech koordinovaně bránili koncovým zákazníkům ve změně dodavatele energií," uvedl předseda bulharské Komise pro ochranu konkurenceschopnosti (KZK) Petko Nikolov. Dodal, že ač určité aspekty liberalizace trhu bulharská legislativa již zahrnuje, v některých ohledech bude třeba ochranu spotřebitele posílit. Nikolov uvedl, že vyšetřování má potvrdil nebo vyvrátit podezření a případně povede k odpovídajícím sankcím.
„Bezprostředně po Velikonocích do země přicestují experti z direktoriátů DG Energy a DG Competition Evropské komise a budou oprávněni ministerstvem hospodářství a energetiky i energetickým regulátorem (DKEVR) podrobit celý energetický sektor kontrole,“ uvedl dočasný premiér Raykov. Podle dočasného ministra Vasileva budou následovat schůzky s eurokomisaři pro Hahnem a pro energetiku Güntherem Oettingerem které vyústí v diskusi nad závěry revize a přijetí krátkodobých opatření ke stabilizaci situace v energetickém sektoru v Bulharsku. Dodal, že Bulharsko bylo přizváno na neformální setkání ministrů energetiky eurozóny v Dublinu v dubnu tohoto roku.
Tuzemská energetika ČEZ čelí v Bulharsku jednak vyšetřování prokuraturou, závěry z nějž mají být známy po Velikonocích 3. dubna, jednak procesu možného odnětí licence, o čemž má regulátor DKEVR rozhodovat 16. dubna. Provozní ředitel bulharských aktivit ČEZ Petr Baran nedávno uvedl, že všechny výtky regulátora ČEZ napraví dříve, než bude o odnětí licence rozhodováno a že žádná ze zjištěných výtek nezakládá důvod k odnětí licence ČEZu v zemi. ČEZ opakovaně uvádí, že postupuje v souladu s bulharskou i unijní legislativou.
Sofia chce zejména mezinárodní analýzu tvorby cen a celého energetického systému, aby mohla identifikovat problémy, které vedly k jeho zhroucení, jež tak vážně zasáhlo obyvatele Bulharska. Vysoké účty za elektřinu (více než dvojnásobné ve srovnání s prosincem), které v lednu předložily energetické společnosti, včetně českých firem ČEZ a Energo-Pro, vyvolaly v zemi masové demonstrace. Ty pak postupně přerostly i v protest proti politickým poměrům v Bulharsku, v jejichž důsledku 20. února rezignovala konzervativní vláda Bojka Borisova. Protože následně žádná z hlavních politických stran nechtěla převzít odpovědnost a sestavit novou vládu, prezident Rosen Plevneliev rozpustil parlament a vypsal na 12. května předčasné volby. Do té doby zemi řídí úřednická vláda.
Evropská komise 24. ledna oznámila, že podnikne u Evropského soudního dvora právní kroky proti Bulharsku, Estonsku a Británii, protože do svých právních řádů plně nezačlenily unijní předpisy týkající se trhu s energiemi.
Ministryně Ekaterina Zaharieva uvedla, že další liberalizace bulharského energetického trhu nepovede k růstu cen elektřiny. Pro televizi bTV uvedla, že tento efekt vyvolala liberalizace pouze v úvodní fázi v některých zemích a dlouhodobým efektem kroku je naopak pokles cen elektřiny díky konkurenci.
Slova ministryně přišla po slovech šéfky energetického regulátora DKEVR Evgenie Haritonove, která naopak uvedla, že liberalizace energetického trhu v růst koncových cen elektřiny vyústit může a to skrze požadované investice.
Zaharieva uvedla, že Bulharsko čelí kvůli neimplemenované legislativě EU v oblasti liberalizace energetického trhu oproti stavu v EU pokutě v rozsahu kolem 16 tisíc eur denně.
Bulharsko jako součást snahy o vyřešení nadprodukce elektřiny na trhu a jeho stabilizace odstaví 40 % větrné a solární kapacity. Půjde o ty zdroje, které neplní řádně a v plném rozsahu oznamovací povinnost do rozvodné sítě a tíh ohrožují její bezpečnost, uvedl ministr Vasilev.
Bulharský regulátor DKEVR má dnes také oznámit ceny plynu pro 2Q13. Státní dodavatel Bulgargaz navrhuje pokles o 3,2 % od 1. dubna, DKEVR požaduje 3,89 %.
(Zdroj: Reuters, Focus, Novinite, čtk)
Vše k tématu ČEZ v Bulharsku sledujte na Patria.cz:
