Zátěž záchrany problémových bank by se měla přesunout od daňových poplatníků na akcionáře a věřitele bank a v poslední instanci i na jejich velké vkladatele. Shodla se na tom na dnešním zasedání v Bruselu většina ministrů financí zemí Evropské unie. Zdůraznili ale, že do úrovně 100.000 eur (2,6 milionu Kč) zůstanou vklady zcela bezpečné.
Ministři se shodli na tom, jak by měl vypadat nový mechanismus řešení krachujících bank, což je druhý ze tří předpokládaných pilířů plánované bankovní unie v eurozóně. "Je to v tuto chvíli největší projekt pro Evropu," řekl šéf Euroskupiny a nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. "Je naprosto zásadní, abychom to udělali správně," dodal předseda schůzek ministrů financí eurozóny podle agentury AP.
Dijsselbloem vyzval k urychlenému postupu, aby všechny tři prvky bankovní unie mohly fungovat do roku 2015. Shoda je zatím na centrálním bankovním dohledu pod střechou Evropské centrální banky (ECB), který by mohl vstoupit v platnost do poloviny příštího roku. Rozpory jsou zatím v otázce jednotného mechanismu a fondu pro záchranu bank, zatímco řešení otázky jednotného garantování vkladů je zatím v nedohlednu.
Dnešní zasedání se zaměřovalo na hierarchii věřitelů, kteří by měli nést ztráty v případě hrozícího krachu a nutnosti záchrany banky. Ministři se shodli na tom, že jako první to musí být akcionáři a bankovní kapitál. Další pořadí ještě není zcela dohodnuté - řada by měla přijít teoreticky nejprve na držitele podřízených dluhopisů, pak majitele nadřízených obligací a nakonec na klienty, kteří bance půjčili své peníze v podobě vkladů.
Ministři dali najevo, že majitelé vkladů nad 100.000 eur, což je hranice pro pojištění vkladů v EU, by mohli být požádání, aby nesli část ztrát. Uvedli ale, že to bude jen v krajním případě a že budou možné výjimky. Všechny vklady pod 100.000 eur musí být "nedotknutelné", řekl komisař pro finanční trhy Michel Barnier.
Podobný mechanismus si EU s velkými problémy vyzkoušela v březnu v dohodě o záchraně Kypru. Původní dohoda počítala s jednorázovým zdaněním všech vkladů, to ale kyperský parlament odmítl a ekonomové i řada evropských činitelů označila takový návrh za velkou chybu. Konečná dohoda předpokládá zablokování nebo konfiskaci značné části velkých vkladů a jejich částečný převod na akcie ztrátových bank. ECB a Evropská komise od té doby volají po zavedení jasných pravidel pro takové situace.