Seznam systémově důležitých globálních bank vedou americká a britská . Obě se nacházejí v kategorii, v níž by musely od roku 2016 držet dodatečný kapitál v poměru k aktivům ve výši 2,5 procenta navíc k minimální úrovni sedmi procent. Ve výročním aktualizovaném seznamu bank považovaných za systémově důležité v globálním měřítku to dnes oznámil Výbor pro finanční stabilitu (FSB).
Příští rok v listopadu FSB vydá aktualizovaný seznam, který již určí, které banky budou muset zvýšené úrovně kapitálu od ledna 2016 skutečně dosahovat. Letos se žádná z 29 bank zařazených na seznam nedostala do kategorie s požadovaným dodatečným kapitálem 3,5 procenta.
Požadavky na kapitálovou přiměřenost podle celosvětové regulace zvané Basilej III platí pro všechny banky od roku 2019. Výbor FSB, který pracuje pro skupinu největších světových ekonomik G20, vypracovává seznam globálně systémových bank od roku 2011.
Ve skupině, kde by musely banky držet dvě procenta kapitálu navíc, jsou letos britská , francouzská , americká a německá . Německá bankovní jednička se díky odpisu aktiv přemístila z pásma přirážky 2,5 procenta, kde skončila loni.
Pro přirážku 1,5 procenta se letos kvalifikovaly , , , , Mitsubishi UFJ, , a . Pod jedním procentem dodatečného kapitálu se nacházejí Bank of China, Bank of New York Mellon, , Groupe BPCE, Industry and Commercial Bank of China, , Mizuho, Nordea, , , , , Sumitomo Mitsui, a .
Otázka, jak se vypořádat s velkými bankami, vyplynula z finanční krize v roce 2008. Vlády tehdy v obavách z dominového efektu a nedozírných následků zachraňovaly všechny větší banky, což si vyžádalo obrovské výdaje, které některé země eurozóny, zejména pak Irsko, srazily do dluhové krize.
Skupina G20 pověřila výbor FSB vypracováním seznamu bank, které jsou vzhledem ke své velikosti a propojení s ostatními ústavy skutečně systémově významné. Tyto instituce si budou muset vytvořit dodatečný kapitálový polštář, aby v případě další krize dokázaly absorbovat i velmi vysoké ztráty.