Argentinská vláda se dohodla se zástupci Španělska, že vyplatí španělské ropné společnosti (18,38 EUR, -1,76%) odškodné za vyvlastnění jejího většinového podílu v argentinské energetické firmě YPF. Předběžná dohoda zahrnuje způsob stanovení výše odškodného a zrušení právních kroků.
Argentinská vláda loni v dubnu rozhodla vyvlastnit Repsolu jeho 51 z celkem 57 procent akcií YPF, která je největší ropnou firmou v zemi. Argentina obvinila , že dostatečně neinvestoval do produkce YPF a země tak musela dovážet více ropy a plynu, než by jinak musela. spustil proti vyvlastnění právní kroky a v rámci mezinárodní arbitráže požadoval odškodné 10,5 miliardy dolarů (212 miliard Kč). V červnu odmítl nabídku Argentiny na odškodné ve výši pěti miliard dolarů.
Zestátnění YPF vyvolalo kritiku ze strany Spojených států, Evropské unie i některých latinskoamerických zemí. Domácí Španělsko spolu s Evropskou unií zavedly proti Argentině odvetné kroky. Španělsko nejprve omezilo dovoz argentinské bionafty a EU loni na konci května podala na Argentinu obchodní žalobu u Světové obchodní organizace za omezování dovozů.
V noci deklarovaná předběžná dohoda vzešla z jednání, kterého se účastnil španělský ministr financí Jose Manuel Soria a nově jmenovaný argentinský ministr hospodářství Axel Kicillof. Podrobnosti dohody o odškodnění nebyly zveřejněny. „Jádro dohody zahrnuje stanovení výše kompenzace k zaplacení v likvidních aktivech a odstup obou stran od dalších právních kroků,“ píše se v prohlášení argentinské vlády.
Španělský deník El Confidencial napsal, že dohoda zahrnuje 5 miliard dolarů v dluhopisech krytých argentinskou vládou. Neuvedl však ani zdroj informací, ani celkovou výši dohodnutého odškodnění.
Dohodu ještě musí schválit vedení Repsolu na svém zítřejším setkání. Podle agentury Reuters by dohoda mohla odstartovat vlnu investic do argentinské těžby ropy a zemního plynu z břidlicových hornin.
Společnost YPF byla zprivatizována v devadesátých letech minulého století. Její loňské zestátnění bylo v Argentině velmi populárním krokem, protože řada Argentinců považuje privatizaci státního majetku a další kroky podporující volný trh za příčinu hospodářské krize a státního bankrotu v letech 2001 až 2002.
(Zdroj: Reuters, Bloomberg, ČTK)