Argentina včera jmenovala stálého výkonného šéfa a nové členy správní rady největší domácí ropné společnosti YPF, a dokončila tím její zestátnění. Španělské společnosti (12,28 EUR, 0,95%), která byla do dubnového uchvácení státní kontroly nad YPF jejím většinovým vlastníkem, nechala vláda ve vedení jednoho zástupce. Začátek týdne také posloužil argentinské vládě k tomu, aby označila těžbu ropy u Falklandských ostrovů pěti britskými společnostmi za nelegální a pohrozila žalobou.
Vláda na první valné hromadě YPF od dubnového rozhodnutí o znárodnění potvrdila ve funkci prozatímního generálního ředitele a předsedu správní rady Miguela Galuccia, bývalého manažera největšího světového dodavatele služeb pro těžbu ropy (62,21 USD, 0,23%). Stát také jmenoval 16 ze 17 členů správní rady a nechal , ať si dosadí svého zástupce.
Správní rada po jmenování potvrdila, že akcie firmy se budou nadále obchodovat na burze v Buenos Aires a New Yorku. Minulý měsíc firma upozornila na hrozbu stažení jejích akciových poukázek ADS z New Yorku kvůli neplnění požadavků na audit.
Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová v dubnu rozhodla vyvlastnit Repsolu jeho 51 procent z celkových 57 procent akcií YPF, což brzy poté schválil parlament. Buenos Aires přitom dává najevo, že za konfiskovaný podíl neodškodní ani zdaleka částkou, kterou firma požaduje. tak zahájil kroky k vynucení náhrady přes deset miliard dolarů u mezinárodní arbitráže.
Argentinská vláda se z popudu prezidentky Cristiny Fernándezové snaží udělat z těžby ropy a dalších surovin veřejný zájem, což jí zestátnění YPF usnadnilo. Návrh podpořila i část opozice a většina řadových obyvatel Argentiny. Argentina tvrdí, že do produkce YPF dostatečně neinvestoval, a země tak byla nucena dovážet více ropy a plynu, než by jinak musela. To popírá a pondělní valnou hromadu YPF označil za neplatnou.
Španělsko spolu s Evropskou unií připravuje proti Argentině odvetné kroky. Argentina však sankce z dosavadních sporů u mezinárodních arbitráží ignoruje a mezinárodní tlak na ni je ztížený, protože po státním bankrotu před deseti lety je země odstřižená od mezinárodních finančních trhů. EU na konci května podala na Argentinu obchodní žalobu u Světové obchodní organizace za omezování dovozů, což má na Buenos Aires zvýšit tlak.
Argentina včera dále popudila světové veřejné mínění, když prezidentka Fernándezová prohlásila britské aktivity u u Falklandských ostrovů za "nezákonné". To podle argentinského ministerstva zahraničí otevřelo cestu ke stíhání britských společností, které se těžbou ropy zabývají. Jmenovitě jde o firmy Desire Petroleum, Falkland Oil and Gas, Rockhopper Exploration, Borders and Southern Petroleum a Argos Resources.
Argentinská vláda kvůli těmto firmám a jejich aktivitách začne brzy jednat s britským ministerstvem financí, Mezinárodní organizaci komisí pro cenné papíry (IOSCO) i newyorskou burzou.
Zásoby ropy u Falklandských ostrovů, které byly objeveny v roce 1998, jsou zdrojem velkého napětí mezi Argentinou a Británii. Mají hodnotu desítek miliard dolarů. Velká Británie vyhlásila svrchovanost nad Falklandami v roce 1833. Argentina však Malvíny, jak je nazývá, považuje za své území okupované Brity. Argentinské nároky na Falklandy podporuje většina jihoamerických států. Argentinci se snaží spor přesunout do OSN.
(Zdroj: ČTK, MediaFax, AFP)