Pokles spotřeby ropy ve Spojených státech v letech po finanční krizi byl jen cyklický jev, nikoli výsledek strukturálních změn ekonomiky, domnívá se nezávislý energetický analytik Mark Lewis. Snaží se tak vyvrátit teze o tom, že kvůli boomu těžby černého zlata z břidlicových a jiných nekonvenčních ložisek bude v následujících letech pro utváření ceny na světových trzích klíčové omezení růstu poptávky, jež by mělo působit zejména v saturovaných vyspělých ekonomikách.
Zastánci teorie poptávkového vrcholu tvrdí, že spotřeba ropy v Evropě, Japonsku či Spojených státech se nachází v dlouhodobém sestupném trendu, což spolu se zvyšováním energetické efektivnosti a nahrazováním ropy plynem v dalších částech světa a sektorech ekonomiky povede k tomu, že poptávka po ropě začne po dosažení určité úrovně klesat v globálním měřítku. Podle některých názorů by ke zlomu mohlo dojít už za několik let.
Jak ale tato teorie obstojí při bližším zkoumání? Poučný je příklad Spojených států. Je pravdou, že americká ropná poptávka v posledních letech oproti období před finanční krizí významně klesla. Podle údajů Energetického informačního úřadu (EIA) průměrná spotřeba v letech 2009-2012 činila 18,8 mil. barelů denně, což představuje 8,3% pokles v porovnání s obdobím 2005-2008. V absolutním vyjádření jde o 1,7 mil. přebytečných barelů denně.
Otázkou ovšem je, zda byl tento pokles strukturální. Údaje za uplynulý rok naznačují, že by tomu tak být nemuselo. Loni v září spotřeba vzrostla o 900 tisíc barelů za den, nejrychleji za téměř deset let. Data EIA také ukazují, že růst poptávky v průběhu roku akceleroval, tak jako hospodářský růst. Celoročně spotřeba vzrostla o 1,7 %, nicméně ve druhém pololetí činil meziroční růst 3,2 % a ve čtvrtém kvartále 3,8 %. V polovině prosince se celková poptávka dostala těsně pod 21 mil. barelů denně, tedy na šestileté maximum. U benzínu, který se na spotřebě surové ropy podílí nejvíc, byl zaznamenán podobný trend.
Vyšší spotřeba ropy v americkém případě nesouvisí jen se zrychlením ekonomiky, ale je také odrazem větší dostupnosti suroviny z domácích zdrojů a jejích výhodnějších cen v porovnání s referenčním ropou WTI či Brent. Kvůli tomu, že ropa z břidlic není vhodná k výrobě petrochemické produkce, kterou by šlo z USA legálně vyvážet, prodává se vůči WTI s diskontem. Jak ukazují data EIA, vedl tento jev k výrazné stabilizaci amerických cen benzínu, a dokonce k jejich mírnému meziročnímu poklesu v loňském roce.
V neposlední řadě také Spojeným státům, na rozdíl od Japonska a EU, neubývá obyvatelstvo, ale naopak slušným tempem roste. Podle statistik OSN se počet obyvatel mezi lety 2007 a 2012 zvýšil o 14 milionů na 318 milionů. Do roku 2050 se čeká nárůst na 400 milionů.
Vypadá to tedy, že pokles spotřeby ropy po finanční krizi souvisel spíš se slabostí ekonomiky a těsnými poměry nabídky a poptávky na trhu. To ještě neznamená, že se v budoucnu neprosadí trend větší energetické úspornosti, který pomůže ztlumit růst poptávky světové populace, jež se má v následujícím desetiletí rozrůst o 800 milionů. Také to neznamená vyvrácení hypotézy, že poptávkový vrchol jednou přijde.
Do té doby se ale budou prosazovat faktory na straně nabídky, zejména zvyšující se investiční náročnost průzkumu a těžby. Ta totiž do velké míry vysvětluje, proč se ceny pohybují poblíž historických maxim.
(Zdroj: FT)