Otázka tzv. souběhu funkcí, kdy je člen statutárního orgánu společnosti současně jejím zaměstnancem, je evergreenem obchodního práva. Po dosavadních přelomových soudních rozhodnutích a novelách obchodního zákoníku dnešní nová účinná právní úprava v této oblasti opět mlčí. Dle našeho názoru je i proto souběh vyloučen tehdy, kdy by zaměstnanec měl vykonávat práci odpovídající obchodnímu vedení společnosti. Typicky se jedná o případy generálních ředitelů nebo regionálních manažerů.
Z pohledu zákona rozhoduje pracovní náplň a podepisující osoby
Jiná je situace, kdy zaměstnanec nezajišťuje obchodní vedení společnosti, ale vykonává práci lékaře (obdobně by to platilo například pro informatika nebo účetního). Z pohledu zmiňovaného souběhu je to možné, problém ale může vzniknout jinde. Pokud má společnost pouze jednoho jednatele, který má být současně zaměstnancem společnosti, nelze dle dosavadní judikatury platně uzavřít pracovní poměr z důvodu konfliktu zájmů. Pracovní smlouvu by totiž podepsal dvakrát stejný člověk, přičemž jako zaměstnanec by samozřejmě chránil své osobní zájmy a jako jednatel by byl povinen hájit zájmy společnosti. Pravdou je, že tyto závěry soudů vycházely z dřívější koncepce zastoupení. Nový občanský zákoník, který je spolu se zákonem o obchodních korporacích účinný od začátku letošního roku, koncepci zastoupení modifikoval, a již není tak rigidní. Z důvodu opatrnosti lze ale doporučit zaujmout konzervativnější přístup a dosavadní judikaturu respektovat.
Je eseročko skutečně tak výhodné?
I s ohledem na uvedené možné komplikace se nabízí otázka, jaké jsou vlastně zásadní výhody podnikání přes eseročko v porovnání s OSVČ. Jako častý důvod bývá uváděno možné dědění a převod praxe. Toho lze ale také docílit smlouvou o prodeji závodu (v terminologii dřívějšího obchodního zákoníku „podniku“) mezi OSVČ a nabývajícím podnikatelem. U OSVČ ale zase nebude nutné řešit zaměstnanecký poměr ani změnu jednatele. Nicméně z daňového hlediska je třeba obě varianty porovnat důkladněji. Eseročko může být v porovnání s variantou OSVČ výhodnější v případě převodu praxe. OSVČ bude mít pravděpodobně zase navrch z pohledu každoročního zdaňování příjmů.
Jiným důvodem pro eseročko se může na první pohled zdát také omezená odpovědnost společníka a ochrana před žalobami obchodních partnerů (v případě lékařů jde i o pacienty). I když v některých případech může být skutečně žalována společnost, rozhodně neplatí, že by bylo možné se za ni jednoduše „schovat.“ Pokud bude například poškozené osobě přiznán nárok na náhradu škody, bude ji muset v případě eseročka zaplatit společnost (jejíž základní kapitál je tvořen vkladem společníka), která následně může vymáhat tyto náklady po lékaři. V případě OSVČ bude škodu pacientovi hradit přímo lékař. V konečném důsledku ale peníze půjdou ze stejné kapsy. Navíc nově nebude tak lehké poslat společnost „do kytek“. Zákon o obchodních korporacích od ledna 2014 umožňuje při úpadku společnosti mnohem jednodušeji postihnout přímo jejího jednatele, a to za splnění stanovených podmínek i ve formě ručení za splnění povinností společnosti.
Naopak, mnozí lékaři si neuvědomují, že eseročko, byť o jednom společníkovi a jednateli, je společnost jako každá jiná. V porovnání s OSVČ to neznamená pouze komplikovanější postup založení a vzniku, ale i následné povinnosti, jako přijímaní rozhodnutí jediného společníka v předepsané formě, zapisování změn do obchodního rejstříku nebo ukládání dokumentů do sbírky listin (například účetních závěrek), za jejichž porušení hrozí finanční i nepeněžité sankce. Pokud by se lékař rozhodl svou činnost ukončit, musel by projít poměrně komplikovaným procesem likvidace společnosti, který může trvat i více než rok. Jako jednatel společnosti musí také postupovat s péčí řádného hospodáře, a pokud je současně lékařem, rozlišovat, zda vystupuje jako jednatel nebo zaměstnanec. To v praxi nemusí být vůbec snadné, protože v mnoha dennodenních činnostech se tyto funkce mohou překrývat.
Samozřejmě že můžou existovat situace, kdy je podnikání ve formě s.r.o. skutečně výhodnější, neplatí to ale ovšem vždy a pro každého, jak bývá často prezentováno. Lze to předpokládat u některých lékařských středisek, nicméně pro většinu lékařů bude mnohem praktičtější se nadále držet osvědčeného OSVČ. Jak bylo uvedeno výše, model eseročka nejenže nemusí být pro každého nejvhodnější, ale v některých případech nemusí být ani přípustný.
Jak na to
Pokud se přes výše uvedené rozhodnete pro podnikání v modelu, kdy je jediný společník jediným jednatelem a současně by chtěl pro společnost vykonávat další činnosti, které nespadají pod obchodní vedení, není taková situace neřešitelná. Specifické činnosti, včetně odměny, zajištění „odstupného“ a dalších zaměstnaneckých benefitů lze sjednat přímo ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Další možností je úprava společenské smlouvy, kde lze upřesnit práva a povinnosti, resp. postavení společníka ve společnosti, přičemž musí být především zajištěna zásada stejného zacházení se všemi případnými dalšími společníky.