Zbigniew Brzezinski je politolog, který působil jako bezpečnostní poradce Jimmyho Cartera. Dnes hovoří o nové studené válce, ačkoliv v rozhovoru pro Der Spiegel uvedl, že pravděpodobnost její přeměny na válku „horkou“ je stále malá. Nedomnívá se však, že by tato nová studená válka měla trvat podobně dlouho jako ta předchozí. „Věci se v současné době hýbou mnohem rychleji, vnější tlaky jsou mnohem znatelnější. Pokud bude současný konflikt na Ukrajině pokračovat, ale nedojde k jejímu kolapsu, vnitřní síly v Rusku donutí jeho vedení k hledání alternativ. To platí, ať už bude toto vedení představovat kdokoliv,“ míní politolog. A doufá, že „Putin je dost chytrý na to, aby tyto alternativy začal promýšlet dostatečně brzy a nečekal, až už bude příliš pozdě“.
Podle Brzezinskiho Putin skutečně chytrý je, ale na druhou stranu není vůbec jasné, proč se „v podstatě záměrně snaží znepřátelit si více než 40 milionů lidí v sousední zemi, která až donedávna vůči Rusku necítila žádnou nenávist“. Ohledně vyslání amerických vojáků a zbraní do východní Evropy a do baltských zemí politolog míní, že jde o „otázku akce a reakce“. Válku si podle svých slov nepřeje, ale také nehodlá být zastrašen tvrzeními, že symetrická reakce by byla tím, co by začalo ozbrojený konflikt. Ten by naopak podle něho spíše vyvolalo to, kdyby žádná reakce na ruské kroky nepřišla.
Na otázku, zda by se reakce Západu nehodila Putinovi v jeho domácí protizápadní propagandě, politolog odpovídá: „Podobný argument mohl znít v době, kdy Hitler provedl invazi do Sudet či do Rakouska. Mezi Hitlerem a Putinem lze podle něho najít určité podobnosti, ale existují i rozdíly. Hitlera například nikdy nezajímalo osobní bohatství. Naopak Putinův „vedlejší zájem“ je „vydělat hodně peněz“. Což může vést k „určité stabilizaci a uklidnění vášní“. Velmi znepokojující je naopak to, že jde o „hráče“.
Pokud Rusko zaútočí na baltské země, NATO podle Brzezinskiho půjde do války, protože taková reakce je „důvodem jeho existence“. Kdyby tak neučinilo, bylo by to podle něho stejné, jako kdyby někdo pověsil na vstupní dveře svého domu ceduli s nápisem: „Nejsme doma, dveře nejsou zamčené.“ Pew Research Center uvádí, že podle posledního výzkumu se 58 % Němců nedomnívá, že by Německo použilo vojenskou sílu k obraně jiné země NATO v případě, že by na ni Rusko zaútočilo. Kolik Němců by ale řeklo, že kdyby byl útok veden proti nim, Spojené státy by jim neměly pomoci,“ ptá se Brzezinski.
„Podobnými názory se moc netrápím, protože se mění s tím, jak se mění okolnosti. Podívejte se na Litvu. Jde o velmi malou zemi, která ale oznámila, že se prostě bude bránit. Němci by se měli stydět. Ale já si myslím, že by bojovali a učinili by tak i ti, kteří s tím nyní nesouhlasí,“ říká Brzezinski. Angela Merkelová si podle jeho názoru vede velmi dobře, Ukrajina by ale měla ze Západu dostat pomoc i ohledně zbraní. „Jestliže někdo chce zabrat nějakou zemi, musí zabrat velká města. To je velmi náročné, pokud se tato města dobře brání,“ říká politolog.
Podle Brzezinskiho bude nakonec krize na Ukrajině vyřešena „akomodací“. Její rámec bude připomínat vztah, který už po celá desetiletí zajišťuje stabilitu a mír mezi Ruskem a Finskem. Ukrajina by měla mít svobodnou volbu ohledně její politické identity, politické filozofie a institucí, včetně užšího vztahu s Evropou. Politolog ale dodává, že „Rusko také musí dostat důvěryhodné záruky, že se nestane členskou zemí NATO“.
Zdroj: Der Spiegel