Budu se nyní věnovat jedné nepravděpodobné možnosti, pohádce, která pravděpodobně nikdy nedojde naplnění. Zároveň se však jedná o příběh, který se už jednou stal. Agresivní monetární politika, kterou začal Fed používat po kolapsu Lehman Brothers, fungovala přes všechny možné výtky poměrně dobře a uchránila ekonomiku před hlubokým propadem. Nyní se ale eurozóna, Japonsko a Čína snaží svou monetární politikou exportovat své deflační tlaky do USA. Jejich snahy budí obavy, protože mohou bránit dosažení inflačního cíle ve výši 2 % a také mohou ekonomiku brzdit v tom, aby se dostala na únikovou rychlost. Janet Yellenová tak začala hovořit o možnosti použití negativních sazeb.
My jsme přesvědčeni, že existuje řada důvodů, proč negativní sazby nepoužívat, protože by ekonomice nepomohly a dokonce by jí mohly i uškodit. Může ale Fed použít ještě něco jiného? Hovoří se o penězích z vrtulníků, ovšem existuje ještě jeden nástroj, který byl použit s velkým úspěchem před 83 lety.
Mezi roky 1929 a 1933 se americký HDP propadl asi o 43 % a ceny klesly téměř o 24 %. Americká vláda vyhlásila v roce 1933 zákaz vlastnění zlatých mincí a cihel. Lidé tak pod hrozbou vězení prodávali své zlato vládě za předem stanovenou cenu ve výši 20,67 dolaru. V roce 1934 byla cena zvýšena o téměř 70 % na 35 dolarů. Pozitivní dopad na ekonomickou aktivitu byl jasně patrný, protože produkt se mezi lety 1934 a 1936 zvýšil o 48 % a akciový index Dow Jones posílil o téměř 80 %. Inflace dosáhla v průměru 2 % i přesto, že nezaměstnanost se držela na 18 %. Tento úspěch byl bohužel zmařen následným utažením finančních podmínek, a to jak ze strany fiskální politiky, tak i monetární.
Bylo by dnes hloupé navrhovat, aby se Fed pokusil o podobný úspěch tím, že nabídne veřejnosti odkup velkého objemu zlata za cenu výrazně převyšující cenu tržní (dejme tomu za 5000 dolarů za unci)? Provést takovou operaci by bylo z technického hlediska jednoduché, ale jde o návrh, který se zdá být úplně mimo realitu. Pokud se ale nad ním trochu zamyslíme, jde o elegantní řešení, které by mimo jiné výrazně zvýšilo inflační očekávání.
Kvantitativní uvolňování je pro lidi mimo Wall Street nepochopitelné a negativním sazbám rozumí už jen akademici. Tyto nástroje tak nemají na obecné inflační očekávání velký vliv. Spotřebitel ale rozumí zlatu mnohem více než bankovnímu systému a popsané nákupy zlata by tak uvolnily kotvu nízkých inflačních očekávání. Americký dolar by v první fázi těchto nákupů pravděpodobně oslaboval, je ale možné, že jiné centrální banky by se nakonec k nákupům přidaly podobně, jako se přidaly ke QE.
Řada lidí bude jistě tvrdit, že podobné návrhy jsou absurdní a jde jen o další skrytý způsob, jak tisknout peníze. Koneckonců proč by Fed nemohl místo zlata nakupovat nemovitosti, ropu nebo jiná aktiva? A proč se vlastně zdržovat se zlatem, když je možné použít peníze z vrtulníků? Jenže pouze zlato lze ve srovnání s jinými aktivy považovat za ekvivalent peněz. A peníze z vrtulníků nejsou v dohledné době politicky průchozí. Uvědomme si také, že pro řadu ekonomů byly ještě před několika málo lety nesmyslné negativní sazby, dnes je ale používá hned šest centrálních bank. Jejich efektivita je přitom sporná, zatímco u nákupů zlata centrální bankou máme historický důkaz toho, že funguje.
Autorem je Harley Bassman.
Zdroj: Pimco