V bankovní radě ČNB nyní panuje konsensus ohledně toho, že současná monetární politika banky je adekvátní a neexistuje důvod, proč uvažovat o prodloužení současného kurzového režimu za polovinu roku 2017. Právě tak podle tohoto konsensu neexistuje důvod, proč zvažovat zavedení negativních sazeb. Podle našeho názoru je ale důležité mít na paměti, že vše uvedené závisí na předpokladu, že mzdové tlaky postupně posunou inflaci až k inflačnímu cíli ČNB. Tempo mzdového růstu už ale zrychluje hodně dlouho a zatím není patrný žádný viditelný dopad na inflaci. Podle našeho názoru je tak namístě o uvedeném předpokladu pochybovat. Domníváme se, že v dohledné době k upuštění od současného kurzového režimu nedojde.
V České republice dochází k akceleraci tempa růstu mezd podobně jako v Maďarsku a Polsku (v prvním z následujících dvou grafů je vyznačen vývoj jádrové inflace a tempa růstu mezd). Od počátku roku dosahuje jeho průměr 3 % a toto tempo růstu se významně neliší od historického průměru měřeného od roku 2009. Už nějakou dobu tak tvrdíme, že je načase přestat věřit učebnicovému předpokladu, že růst mezd je rychle následován zvýšením inflace.
Někteří členové bankovní rady ČNB se obávají, že příští rok nebude dosaženo projektovaného růstu ve výši 3,4 %. My se domníváme, že tempo ekonomického růstu v ČR dosáhne pouze 2,8 %. Celkový obrázek je tedy takový, že inflace zůstává hluboko pod cílem a je pravděpodobné, že růst nedosáhne očekávaných hodnot. ČNB navíc musí i nadále pravidelně intervenovat, aby ubránila kurzovou hranici (viz druhý graf s kurzem koruny k euru a výší intervencí).
ECB bude zřejmě hledat nové způsoby, jak uvolnit monetární politiku v eurozóně. Výnosy německých vládních dluhopisů se dostávají na nová rekordní minima. Pokud přidáme výše uvedené, není pravděpodobné, že by ČNB přikročila k normalizaci své monetární politiky a s tímto exitem začala už v polovině roku 2017. Přechod na negativní sazby by podle nás nebyl efektivní, protože pokles sazeb na úroveň -0,10 % až -0,15 % by byl z hlediska dopadu na ekonomiku eliminován mírným posílením kurzu koruny k euru v rozmezí 4 – 5 %. Záporné sazby by se pak projevily pouze negativním dopadem na bankovní sektor. Podle našeho základního scénáře ČNB sice negativní sazby zavede, protože je to celkový trend v celém regionu, ovšem kurzový režim zůstane nezměněn.
Zdroj: