Česká centrální banka by na nejbližším zasedání měla ponechat úrokové sazby beze změny kvůli řadě inflačních rizik, včetně rychlého růstu mezd, a jejím dalším krokem by mohlo být zvýšení sazeb, uvedl v rozhovoru s agenturou Reuters člen bankovní rady Jan Kubíček.
Kubíček patří mezi více jestřábí členy sedmičlenné bankovní rady České národní banky. Hlasoval proti poslednímu snížení repo sazby (na 3,50 %) v květnu. V rozhovoru uvedl, že mezi důvody, proč dále neuvolňovat měnovou politiku, patří růst mezd, nejistota ohledně výhledu fiskální politiky s ohledem na říjnové parlamentní volby a přetrvávající vysoký růst cen ve službách. Dosavadní cyklus snížení sazeb činí celkem 350 bazických bodů.
Na druhou stranu ale podle něj zatím není na obzoru ani zvýšení sazeb. „Když se dívám na konec roku, nevidím to,“ řekl Kubíček o možnosti zvýšení sazeb. „Pokud bych měl mluvit v pravděpodobnostních termínech, myslím, že je větší šance, že další krok bude směrem nahoru, ale nevím kdy.“ Na otázku, zda by sazby měly v následujících měsících zůstat beze změny, odpověděl: „Ano, tak to dnes vidím.“
Bankovní rada se sejde k měnové politice 24. září a trhy očekávají, že sazby zůstanou beze změny.
Nominální mzdy ve druhém čtvrtletí vzrostly o 7,8 %. „Nepanikařím, ale pokud by růst kolem 8 % přetrvával, samozřejmě to bude inflační riziko,“ uvedl Kubíček. Dodal také, že inflace ve službách je nyní asi o 1 procentní bod vyšší než před pandemií a zůstává tak inflačním faktorem, ale „není to žádné drama“.
Růst cen nemovitostí je podle něj již zohledněn v prognóze banky a bude problémem pouze tehdy, pokud se tempo růstu neochladí, jak se očekává.
Fiskální politika je podle něj důvodem k obavám vzhledem k parlamentním volbám 3.–4. října, přičemž žádná ze stran neslibuje snížení deficitu.
Inflaci v roce 2027 navíc zvýší zavedení systému emisních povolenek ETS2 EU na paliva a vytápění domácností – i když favorizované hnutí ANO slibuje, že tento systém nezavede. Přímý dopad na ceny by podle Kubíčka mohl činit 0,9 procentního bodu.
Banka počítá s polovinou tohoto dopadu kvůli možným kompenzačním opatřením a celkové nejistotě a nebude reagovat na primární dopad, podobně jako nereaguje na změny nepřímých daní. Sekundární dopad, tedy následný růst cen dalších produktů a služeb, se odhaduje na 0,2 procentního bodu a je již zahrnut v modelech banky.
Celková inflace byla v srpnu na úrovni 2,5 %, tedy nad cílem banky ve výši 2 %. Koruna je přibližně o 2 % silnější, než banka předpokládala, což pomáhá držet inflaci níže. „Můj pohled je, že směnný kurz za nás trochu odvádí práci s restrikcí měnové politiky,“ řekl Kubíček.
Zdroj: Reuters, Patria