Nejnovější výsledek indexu nákupních manažerů za ČR rozhodně nikoho nepotěší. Propad pod hranici 50 znamená, že firmy jsou do dalších měsíců naladěny pesimisticky. Po zhruba třech letech příznivého trendu se tak situace v českém zpracovatelském průmyslu výrazně zhoršila. A mohou za to především slabé zakázky. Otázkou, na kterou se v podstatě nedá zatím odpovědět je, zda je to výkyv (nikoliv první) nebo jde o začátek nového trendu.
Že průmysl zpomaluje, není až takovou novinkou, to ostatně potvrzují už data za předchozí měsíce. Zpracovatelský průmysl funguje už tři roky jako hlavní motor české ekonomiky a tak není divu, že jeho výrazný růst musí korigovat s tím, jak se naplnily výrobní kapacity a firmy stále častěji narážejí na nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
Nelze zapomínat ani na dominantní roli automobilového průmyslu, který představuje zhruba čtvrtinu celého zpracovatelského průmyslu, a který mimochodem zdolává jeden rekord za druhým. I zde lze čekat postupné zpomalení s tím, že k maximům se blíží i celý evropský trh osobních automobilů, zatímco poptávka v Rusku se vzpamatovává jen velmi pomalu.
Vzhledem k tomu, že měkká data z Českého statistického úřadu vyznívají stále ještě relativně dobře, hodnotíme dnešní PMI spíše za přehnaný krátkodobý výkyv. Přesto od průmyslu pro druhou polovinu roku čekáme přece jen slabší (nikoliv však záporná) čísla. A to už takovým překvapením není, protože tento scénář zapadá do našeho očekávání pro druhou polovinu letošního roku a pro rok následující. Že jde o výkyv napovídají i čísla z Německa, která dopadla výborně. A vůči výkonu německé ekonomiky naše ekonomika, potažmo průmysl, rozhodně není imunní.
Slabší čísla z průmyslu mohou spolu s očekávanou nižší prognózou, s níž přijde ČNB – ať už půjde o HDP nebo dokonce o inflaci – naznačit, že by koruna mohla zůstat uvězněna v kurzovém režimu možná o několik málo měsíců déle, než se doposud zdálo. To už možná nakonec naznačí zasedání bankovní rady tento týden. A aby situace byla ještě o něco méně přehledná, tak samozřejmě bude záležet i na ECB, zda se nerozhodne pokračovat ve své politice luxování západoevropských dluhopisových trhů.